středa 28. února 2018

Moje cesta k minimalismu


Překvapivě často na besedách dostávám kladné ohlasy na můj minimalistický způsob života. Mně samotné to nikdy nepřišlo jako nějaká velká věda, kterou by bylo potřeba nějak analyzovat. Prostě toho moc nenakupuju a nepotřebné věci s lehkostí pouštím.

Nicméně zjistila jsem, že spoustě lidí to přijde lákavé, ale nevědí, kde a jak začít. Bohužel na besedách ale nemám tolik času, abych se tomu věnovala dopodrobna. Proto jsem se rozhodla sepsat detaily toho, jak to doma máme.

Už dřív jsem napsala článek o tom, proč jsem si minimalismus pustila do života.

Předem chci říct, že pokud milujete věci a přijde vám jako čiré bláznovství se jich zbavovat, tak vám svůj způsob života nevnucuju. Píšu to jako inspiraci pro ty, které minimalismus láká, jen se pořád nedokážou rozhoupat.

Zároveň se nepovažuju za experta na minimalismus. Existuje dost a dost blogů, které se zabývají výhradně tímto tématem. Říkám si ale, že když budu sdílet svoji cestu, třeba oslovím i dosavadní neminimalisty.


Minimalismus pro mě není soutěž, kdo bude větší (nebo menší?) minimalista



Není to o počtu věcí. Je to o uvážené spotřebě a o prostoru pro důležité věci, který vznikne odstraněním věcí nedůležitých. Nechci mít stres z toho, že nejsem dokonalá minimalistka. Některé věci mi jdou snáz, u některých pokulhávám. Je to proces, je to cesta. Cesta k vlastní spokojenosti.

Stávající mrazy nás nutí trávit víc času doma, takže ideální čas na vyklízení. Tohle čtení bude dlouhé, ale můžete se pustit třeba jen do částí, které vás zajímají.

Budu se postupně věnovat oblastem:


  • OBLEČENÍ
  • KNÍŽKY
  • KOSMETIKA a ČISTÍCÍ PROSTŘEDKY
  • HRAČKY
  • POTRAVINY
  • KUCHYŇSKÉ VYBAVENÍ
  • DÁRKY
  • Jak začít?

Oblečení


Zbavuju se ho podle jednoduchého klíče. Vyřazuju postupně všechno, co

  • mi je těsné (sice už 20 let vážím furt stejně, ale mění se mi vnímání toho, co vnímám jako těsné),
  • mi je krátké (beru jako známku stárnutí, protože bez svršku sahajícího aspoň do půlky zadku nedám ani ránu a s láskou vzpomínám na maminku, která mi jako malé - k mé nechuti - zastrkávala košilku),
  • mě kouše (jak jsem přestala používat chemická mazadla a prací prášky, tak je moje kůže daleko vnímavější),
  • musí se žehlit
  • se špatně kombinuje a vrství
  • nebo z nějakého jiného důvodu nemám víc jak rok na sobě.

Kabát od Mama by Segra, ze kterého jsem tuhle
zimu ještě nevylezla.

Momentálně mám tři police oblečení.

Přestala jsem skoro úplně nosit kalhoty.
Na každou sezónu mám jen jeden kabát a jedny boty (a pokud to jen trochu jde, chodím bez bot).
Zredukovala jsem šátky, čepice, náušnice.
Protřídila jsem spodní prádlo a nechala si jen pár kousků, které skutečně nosím.
Na beach volejbal chodím jen 2x týdně, takže sportovního oblečení mi stačí opravdu málo.
"Kabelky" mám jen dvě - batůžek (když jdu sama) a tašku křížem přes rameno (když nesu Janka). Oboje od české značky Hey Wolf (toto není reklama :-)).

Nové oblečení téměř nenakupuju. Pokud už si něco pořídím, je to většinou od českých značek - např. Mama by Segra, MUXU, my dress your dress nebo By Terez.

V počtu kusů oblečení nemá žádný cíl. Ještě pořád cítím, že můžu ubírat a že je to v pohodě. Někdy se to zastavit musí. Nahatá chodit zatím neplánuju :-)

Kam s nepotřebnými kousky oblečení?

  • Nejlíp se mi osvědčilo odvézt tašku kamarádce s tím, ať si ji CELOU vezme, přebere a co nechce, pošle stejným způsobem dál.
  • Kontejnery na oblečení využívám především pro povlečení (nyní máme každý 1+1 náhradní) a ručníky.
  • Oblečení po dětech co čtrvt roku třídím (Hurďata rostou extrémně rychle) a posílám kamarádkám s mladšími dětmi.
  • SWAP markety a jiné bazárky - nikdy jsem nevyužila, ale mám na to dobré reference od kamarádek.



Knížky


Tohle byl pro mě opravdový oříšek. Jsem odmala knihomol.
V časech před dětmi jsem přečetla klidně i 50 - 60 knih ročně. Teď už je to tak do 20 za rok.

Tak, jako si jiné ženy dělají radost botami, já si kupuju knížky. Zkusila jsem si knihu párkrát půjčit, ale nedělá mě to šťastnou. Jsem pod stresem, že ji musím přečíst, a do čtení se nutím.

Mnohem radši si knížku koupím, nechám ji čas u mě v knihovně a ona na mě v pravou chvíli vyskočí. Jsem bytostně přesvědčená, že knížky si vybírají nás, nikoli my je. A navíc mám vždycky při nakupování dobrý pocit, že podpořím chudičkého spisovatele dvacetikorunou.

Trvalo mi dlouho, než jsem začala knížky redukovat. Vedlo k tomu především:

  • Stěhování před dvěma lety. To fakt nešlo. I tak těch banánovek bylo nekonečno.
  • Přestala jsem si myslet, že se ke knížce ještě někdy vrátím. Dělám to v tak málo případech, že nemá cenu si pro tu možnost nechávat knížku doma. Knihy vnímám jako takové posuvníky, ne agregátory mouder. Mají mi v daném okamžiku předat jednu dvě myšlenky, které mé uvažování posunou. To úplně stačí.
  • Přestala jsem si myslet, že knížky má cenu schovávat kvůli dětem. Vyrůstala jsem obklopená obrovskou knihovnou, přesto jsem z ní přečetla jen zlomek. Knížky, které četli mí rodiče, za těch pár desítek let zastaraly. Mnohem smysluplnější mi v tomhle ohledu přijde psát si aspoň heslovitě čtenářský deník. Aspoň pro jistotu - kdyby se děti jednou zeptaly, co bych jim doporučila.
Nechávám si doma jen nepřečtené knížky a knížky, které miluju a zběsile toužím, aby si je moje děti opravdu jednou přečetly, i kdybych jim je měla nacpat do jejich roztomilých chřtánečků násilím. Na moji obranu nutno říct, že i tyhle knížky opakovaně probírám a znovu zvažuju, jestli opravdu vnímám jako svou povinnost je dětem dát.

V současné době mám dvě ikeácké knihovny 200x80 cm, ale nejsou úplně plné (a každým svým volným centimetrem volají "Verunko, nakrm mě novýma knížkama!". Potvory jsou to.)


Kam s přečtenými knížkami?

  • Dočtenou knížku dám prvnímu člověku, se kterým se potkám. Tohle fakt doporučuju, je to takový můj tajný hack, který vám pomůže v začátcích, kdy se zdá nemyslitelné vaši knihovnu obrat byť jen o jedinou knížku. Budete mít radost, že někomu uděláte radost. A zároveň uvidíte, jak skvěle funguje synchronicita v praxi - velmi často totiž obdarovaný ve svém životě řeší "náhodou" stejné téma, kterým se zabývá knížka.
  • Zajímavé knížky nafotím na FB a směňuju je za domácí potraviny, domácí výrobky určené ke spotřebě nebo za víno. Do pár hodin jsou vždycky pryč. Ale záleží asi také na počtu "přátel", které na FB máte.
  • Méně zajímavé knížky dám do krabice a nechám je prohrabat všem návštěvám, které se u nás mihnou.
  • Knížky, které se mi nepodaří udat ani jedním ze způsobů, daruju do veřejných knihobudek. Momentálně jsem iniciovala založení knihobudky ve vestibulu naší radnice, pan radní si pro knížky dokonce přijel, takže jsem to měla bez práce.
  • Pokud se zbavujete většího množství knih (200 ks+), můžete vyzkoušet službu "Knihy za odvoz".
  • Knížky můžete poslat do oběhu i během cestování vlakem na vybraných nádražích v rámci projektu "Kniha do vlaku".
  • "Let go" a jiné aplikace. Vyzkoušela jsem dnes už neexistující Individi, ale nemám na to nervy. Lidé si berou knížky po jedné, musíte si domlouvat předávky (na které lidi nechodí), nebo běhat s balíky na poštu. Ale třeba jsem měla jen pech.


Kosmetika a čistící prostředky


Na tuhle oblast jsem fakt pyšná. Protože jsem nejen zredukovala počet věcí, které doma mám, ale udělala jsem malý krůček k zero waste a k ochraně planety a zdraví mého i mých dětí.

V posledních měsících se mi podařilo vytřídit veškerou kosmetiku, co jsme doma měli.

Co všechno šlo ven?

  • Chemokosmetika. Čili vlastně skoro všechno z běžné drogerie. Už to prostě nechci do svého těla dávat.
  • Prošlé věci. Nevěřili byste, kolik jich doma máte.
  • Tekutá mýdla. Nechce se mi platit za vodu. Tuhé mýdlo vydrží mnohem déle, navíc je o poznání levnější.
  • Tekuté šampóny. Přešla jsem na tuhý (Lili-En s MSM a jahodovým práškem - taky není reklama) a je tak super, že si s ním myju i obličej.
  • Kondicionéry ani jiná patlátka na vlasy jsem nepoužívala nikdy. Teď v zimě se mi začaly ale třepit konečky, takže krom stříhání budu studovat recepty na domácí zábaly.
  • Laky na nehty. Jestli mám něco krásného a zdravého, tak to jsou moje nehty. Nechci jim už ubližovat.
  • Aviváž nepoužívám leta. Dopracovala jsem to do fáze, že mi oblečení vyprané v aviváži smrdí.
  • Voňavky. Když potřebuju vonět, mažu se oleji.
  • Barva na vlasy. Přešla jsem na přírodní, právě jsem si z hlavy spláchla poprvé barvu VOONO. Samozřejmě by bylo snazší si vlasy nebarvit, ale pro můj pocit spokojenosti je to důležité. 
  • Vlhčené ubrousky. Když rozpustí fixy na gauči, nejsem si jistá, jestli jsou to pravé pro dětskou kůži.
  • Papírové utěrky. Nepoužívala jsem je nikdy a asi už ani nezačnu.
  • Čistící prostředky jsem nahradila jedním univerzálním, doma vyrobeným čističem z octa. A co nezvládne ocet, vyčistí soda.
  • Deodorant mám od Bio Rythme, kteří nově začali dodávat i jen náplně do již zakoupených obalů.
  • Pečicí papír jsem vyměnila za znovupoužitelný. Šetřím si tak práci s vymazáváním plechu a redukuju odpad.
  • Menstruační kalíšek jsem zkoušela a nevyhovovalo mi to. Nyní postupně přecházím na látkové vložky a doma zkouším i bezvložkovou metodu.
  • Papírové kapesníčky. Začali jsme znovu používat látkové a je to pohoda. Děkuju čtenářce, která mi je poslala.
  • Zubní pasta. Vyzkoušeli jsme přírodní a k té klasické už se asi nedokážu vrátit. Občas si zuby čistím kokosovým olejem a sodou. A taky dobrý :-)
V současné době mám v koupelně jen pár přípravků, které používám (skoro) každý den. Je to strašně úlevný pocit.


Kde mám ještě rezervy a plánuju změny z důvodů ekologických a/nebo kvůli minimalizování odpadu:

  • Prací prášek sice používám ekologický, ale je to zbytečně drahé. Chci si začít vyrábět mýdlový prací sliz (jakkoli to zní nechutně :-)).
  • Plenky už krom jedné na noc nepoužívám. Ale za to, že jsem nikdy nenašla dostatek motivace k používání látkových, jisto jistě jednou skončím v zírouvejstovém pekle.
  • Kartáček jsem zkusila bambusový, ale jsem zhýčkaná Curaproxem a vrátila jsem se k němu. Prý snad ale vyvíjejí nějakou recyklovatelnou variantu, tak se třeba dočkám.
  • Houbičky na nádobí jsem vyměnila za přírodní. Vrátím se ale asi k těm klasickým, protože v těch přírodních zůstávají zbytky pesta, těsta a různé jiné blivajzy, co z nich zaboha nejsem s to vymýt.


Kam s nevyužitou kosmetikou?

  • Darovat někomu blízkému, kdo věci využívá a neurazí ho, že je sem tam nějaká ta lahvička načatá.
  • Neotevřené lahvičky darovat na charitu.



Hračky


Z mojí zkušenosti  se odvažuju tvrdit, že 

  • čím míň hraček, tím míň bordelu, sourozeneckých hádek, nudy, fixování se na věci a nevyžadování stále nových mačkátek na jeden knoflík,
  • čím míň hraček, tím víc kreativity ve vymýšlení her, schopnosti zabavit se vlastními projekty a preferování zážitků nad věcmi.

Moje tři děti mají hraček dohromady 6 krabic o rozměru 40 x 60 x 15 cm.
Když k nám doputují nové hračky a krabice se naplní, společně věci třídíme. Děti jsou na to zvyklé. Vnímají to stejně jako s oblečením. Třídění je pro ně rutinou, protože v tom vyrůstají odmala. Když hračka už není využívaná u nás doma, může potěšit někoho dalšího.

Chápu, že ale ze začátku přejít na tento systém může být náročné, protože děti se hraček nerady vzdávají. Zkuste s nimi vytřídit hračky, které uložíte do jedné krabice třeba do komory nebo do sklepa. Když si na ně dítě vzpomene, budou mu k dispozici. Když si na ně půl roku nevzpomene, myslím, že je můžete poslat s klidnou duší dál.



Kam s hračkami?

  • Poptejte se na radnici - například ta naše rozváží hračky do kojeneckých ústavů.
  • Propojte se s konkrétním kojeneckým ústavem nebo s dětským domovem, nebo se obraťte na charitu, která je zaměřená na děti.
  • Nabídněte hračky v prostorách, kde mají dětšké koutky.



Potraviny


Přiznávám bez mučení, že hlavním iniciátorem našeho potravinového minimalismu byli moli. Donutili mě probrat veškeré potraviny do posledního zrnka kuskusu.

Co si pod minimalismem v jídle představuju? Není to o tom, že jíme málo :-)

  • Mám přehled, co mám doma. Nádoby na uskladnění jsou přehledně seřazené, průhledné nebo označené popiskou.
  • Máme potraviny, které opravdu používáme. Pár druhů koření. Pár čajů. Základní suché suroviny.
  • Nevyhazujeme skoro žádné zbytky. Nakupuju jen to, co sníme. Lednici míváme často vyjezenou do poslední olivy. Až poté dokupujeme.
  • Nekupujeme speciality, které použiju 1x za čtvrt roku a zároveň nespotřebuju celé balení najednou.
  • Snažíme se minimalizovat nákup polotovarů.
  • Nekupujeme cukrovinky a jiné prasečinky. Když nás honí chuť na sladké, máme doma kvalitní čokoládu a datle.

Možná takhle napsané se to zdá jako blbost, ale mě třeba tyhle kroky dostaly k plotně. Vaření mě baví, protože je jednoduché - časově nenáročné a z pár základních surovin, které jdou snadno zkombinovat.

Pokud je vám tenhle pohled sympatický, doporučuju recepty Kuchařky ze Svatojánu, která při vaření respektuje cyklus roku, sama žije zdravě, pokorně a v souladu s přírodou, a připravuje pokrmy z jednoduchých surovin, které máte doma.

Já jsem svého času psala taky foodblog Spokojené pupky, do kterého sice už nepřispívám, ale v podobně jednoduchém stylu vařím dodnes.

Snažím se postupně minimalizovat i obaly, které naše domácnost díky potravinám produkuje, ale zatím mi to ještě nejde tak, jak bych si přála. Slavím tedy aspoň parciální úspěchy:

  • od dubna do listopadu nakupujeme ovoce a zeleninu na místních farmářských trzích, kde není problém vzít si potraviny do vlastních obalů,
  • zbytek potravin a přes zimu nakupuju přes Rohlik.cz, jejichž obaly se snažím opakovaně využívat,
  • na případné drobné nákupy s sebou tahám vlastní tašku, do které jsem si nacpala pár (použitých) pytlíků
  • pití si nosíme ve vlastních lahvích, případně opakovaně využíváme ty, které nám doma přistanou,
  • pokud je to možné a dává to smysl (např. u suchých trvanlivých potravin), nakupuju větší balení.


Kuchyňské vybavení


Kuchyňské vybavení bývá v mnoha domácnostech naddimenzované. Myslím si, že je to hlavně proto, že se tomuto odvětví (stejně tak jako např. oděvnímu průmyslu) podařilo vytvořit v nás představu, že potřebujeme zvláštní vařečku na míchání doprava a jinou na míchání doleva.

Jasně že přeháním, ale schválně - zkuste si projít svou kuchyň.
Kolik se v ní skrývá věcí, které

  • Mají jen jeden účel užití?
  • Potřebujete míň často než 1x za měsíc?
  • Se dají bez problémů nahradit něčím jiným?
  • Máte v několika kopiích?
  • Jsou tak poničené, že už je raději nepoužíváte, případně byste v nich návštěvě nenaservírovali?
  • Máte jen kvůli tomu, že potřebujete mít náhradní kusy, když je nádobí v myčce?


Já mám třeba jen tři hrnce a tři pánve.
Příborů mám tak akorát na jedno servírování.
Pokud už mám speciální udělátka (např. french press), tak je pravidelně využívám.
Zbavila jsem se nástavců na kuchyňský robot, které jsem nepoužívala.
Formy na pečení jsem redukovala na minimum a všechny využívám.
Redukci hrnků a misek zajišťují děti :-D

Když to takhle sepisuju, mám i teď v 11h v noci chuť se jít prohrabat kuchyní, jestli by nestálo za to zase po čase snížit počet věcí. Čím míň je kuchyň vybavená, tím jednodušší a radostnější pro mě vaření je.

Kam s nepotřebným vybavením kuchyně?

  • Můj táta vynalezl geniální recept, jak poslat do oběhu celkem cokoli. Na chatě čas od času udělá samoobslužný bazar. Podél jejich příjezdové cesty vyskládá "zboží" a nechá tam ceduli, že vše je k rozebrání zdarma. Do dvou dnů zmizí naprosto cokoli.
  • Na prodej kuchyňského vybavení fungují již zmiňované SWAP markety.


Dárky


Tohle je kapitola sama pro sebe. Asi každý v životě už dostal dárek, který by radši nedostal. Jenže co s tím, když nechcete urazit darujícího?

Já mám na toto jednoduchou myšlenku, která mi s tímhle pomáhá.

Říkám si, že jakmile darování proběhlo, splnilo svůj účel. Důležitý je akt darování, nikoli dárek sám o sobě. To, jak s dárkem naložím, je už plně v mé kompetenci.


Příklad nemateriálního dárku pro mé děti.

Mám doma speciální místo, kam dávám dárky, které nevyužijeme. Takové dárky pak posílám dál. Musím si jen hlídat, abych nedala dárek stejnému člověku, který mi ho dal :-)

Povzbuzuju své blízké, aby se nebáli mi dávat nemateriální dárky, případně věci určené k přímé spotřebě.



Jak začít?


Doma má každý z nás kupu věcí, které nespadají do žádné z výše popsaných kategorií.
Mnohdy to jsou i věci, se kterými nás provazují nějaké vzpomínky. Nebo si říkáme, co kdyby se to někdy hodilo.

U takových věcí se ptám sama sebe:

  • Potřebovala jsem to za poslední rok?
  • Nedá se to půjčit nebo sdílet?
  • Dělá mě to šťastnou?

Pokud jste na začátku, přijde vám možná děsivé se do tak VELKÉ akce pustit.
Láká-li vás to ale aspoň trošku, pak doporučuju zvolit jeden z následujících přístupů:


E-knížka ke stažení zdarma na www.krkavcimatka.cz
  • ROZPORCOVAT SLONA. Řekněte si, že dnes vytřídíte jeden šuplík. Jen jeden. To už nezní tak strašně, ne? Garantuju, že čím víc šuplíků vytřídíte, tím snazší bude pustit se do dalších. Já už jsem třeba ve fázi, že obcházím po bytě a koukám, co bych ještě mohla vytřídit :-)
  • DÁT SI MINIMALISTICKOU VÝZVU. Ta výzva trvá měsíc. 1. den odložíte jednu věc. 2. den dvě, 3. tři... 30. den 30 věcí. O této výzvě píšu mj. v e-knížce "Vyhoďte je z domu ven!", která je ke stažení zdarma.


Ať jste na své cestě k minimalismu kdekoli, držím vám palce.
Ten prostor, který se vám vytvoří v hlavě, je k nezaplacení.

72 komentářů :

  1. Děkuji za inspirativní článek.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc rada :) Inspirovala jsem se sama sebou a dnes jsme s detmi prosli vytvarne potreby a vykresy. A zase se tu lip dycha!

      Vymazat
  2. Hezký den, Veroniko,
    moc díky za Váš článek... také se snažím "nedržet" moc věcí (ovšem s tou knihovnou to nezvládám tak bravurně, jako se vším ostatním), takhle sepsané je to prima a asi ještě jednou projdu kuchyň, tam jsem se Vámi inspirovala... jinak třídím každé jaro, takový můj malý každoroční jarní detox... :D Letos už mám velkou část za sebou... :)
    Mějte hezké dny, Peťka :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc, Peťko. Já tu kuchyň taky musím znovu projít, ale nechám to asi až po našem návratu z cest.

      Vymazat
  3. Před dvěma lety jsem se dle KonMari pustila do třídění. Byt to výrazně projasnilo. Ale za ty dva roky zas něco přibylo,i když se snažím nezahlcovat domácnost zbytečnostmi.S přibývajícím sluníčkem sílí chuť zas udělat vítr... Ivča

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsme v novem bydleni take dva roky a mate pravdu - to je strasne dlouha doba. KonMari jsem necetla, ale slysela jsem na jeji knizku jen chvalu.

      Vymazat
  4. Vas blog je moc fajn. Nejvic me bavi ze ve stejnou dobu resime hodne podobne veci a to,co se mi honi hlavou pak tak krasne napises. Jsem rada,ze jsem na tebe a tvujblog narazila.mejte se krasne katka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To nejste jedina!
      Ja mam spis pocit, ze nektera temata visi ve vzduchu a jsou dostupna pro lidi, kteri na to slysi. Proto takhle podle me funguje ta synchronicita prozivane skutecnosti.

      Vymazat
  5. Krásně napsáno, hodně inspirativní. Také se snažím minimalizovat domácnost. Jde to pomalu a některé věci minimalizovat nedokážu nebo nechci. Šatník třídím, ale na tři police oblečení nikdy nedosáhnu. Mám 4 kategorie oblečení - do práce, na ven z dětmi, na doma a na zahradu. Do práce musím nosit bussnis oblečení, ale když jdu s dětmi tak jedině rifle, tričko a mikča - což prostě do práce nosit nemůžu. Knížek se nedokáži zbavit - máme jednu velkou knihovnu. Co se týče kosmetiky tak té moc nemám. Laky na nehty používám je 3 - bezbarvý, bílý a červený a to jenom v létě a na nalakování nohou. Ruce si již léta nelakuji. Na vlasy kromě šamponu používám jen tužidlo a to kupuji od kadeřníce, takže mě vydrží i 1,5 roku. Po maléru kadeřnice s mojí hlavou používám max. hennu, aviváž nepoužívám již několik let. Čistící prostředky také moc né - jen na nádobí a tablety do myčky a občas na čistění záchoda. Na zbylý úklid používám darované sprchové gely neb se myji tuhým mýdlem. Voňavku mám vždy docela dlouho. Ložní prádlo, ručníky a utěrky mám také minimalizované. Papírové kapesníky používám jen na ven a děti do školy, jinak máme látkové.
    No a pleny jsem používala také papírové, ale když si děti uměly sednout, tak jsem začali trénovat na nočník, takže od cca 1,5 roku byli doma bez plen a od 2 let pak chodili i ven bez plen. Na noc měli cca do 2,5 let plenu, ale jen jako positku, aby nepročůrali postýlku.
    Hračky nám minimalizovat moc nejdou. No a už jsem se naučila pro mě nevhodné dárky posílat dál, ale jak píšete musím si dávat pozor, komu je dávám. Abych ho nedala tomu, od kterého jsem ho dostala Většinou je to kosmetika, kterou nepoužívám a i když jsem to několikrát říkala, tak i přesto ji stále dostávám.
    L.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dekuju moc za sdileni.
      Pro me to je taky o tom, ze delam jen ty veci, ke kterym dozraju. Nemam rada krecovite drzeni se nejakych zasad. Drzim moc palce na Vasi ceste.

      Vymazat
  6. Prakticky tip - vlozky Organyc z biobavlny (kupuju v rakouskem DM a nasla jsem i na Lekarna.cz) a bambusove kartacky jsou uzasne, jen musite najit "svou" znacku :)) Jinak dekuju za kopec inspirace!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S těmi kartáčky.. taky jsme měli jen curaprox, ale tyhle je skvěle nahradili ;) https://www.econea.cz/bambusovy-kartacek-ecoheart-zeleny/

      Vymazat
  7. Mohu doporučit tip na nákup trvanlivých potravin, které jsou zdravé a jsou balené v papírových sáčcích, majitelé obchůdku propagují bezplastovou teorii. Navíc těmito nákupy člověk nepodporuje obrovské obchodní řetězce. http://www.pytlici.cz/

    OdpovědětVymazat
  8. Moc bych prosila další článek na téma: "Knížky, které miluju a zběsile toužím, aby si je moje děti opravdu jednou přečetly, i kdybych jim je měla nacpat do jejich roztomilých chřtánečků násilím." Děkuji předem, já si je pak taky přečtu :-)

    OdpovědětVymazat
  9. moje oblíbené odkladiště dětských věcí: dočasní pěstouni. moje oblíbené odkladiště kosmetiky a hygienických potřeb: sbírka pro ženy bez domova (momentálně třeba ve Švehlovce)

    OdpovědětVymazat
  10. Psala jsem to na fb, ale tady je k tomu mozna lepsi misto...zrovna tu mam hromadu latkovych kapesniku po zemrele babicce..sama je uz taky pouzivam..ale myslim ze je jich dost i pro dalsi rodinu..rada poslu :D

    Marie válová

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jee, dekuju! Napisete mi na veronika.hurdoav@gmail.com, abych Vam mohla napsat adresu?

      Vymazat
  11. Děkuji za zajímavý článek, třídění a vyřazovaní věcí je moje oblíbená činnost :) Mám také tři děti, které cca jednou do měsíce mají na starost velký úklid pokojíčku, každý dostane igelitku a vyřadí hračky, s kterými už si nehraje a funguje to skvěle. Já pak jenom po nich roztřídím co jde do koše a co putuje dál. Na praní jsem začala používat ekologické vajíčko ecoegg a dost mě to baví, na úklid univerzální čistič od hádka, který všechno provoní pomerančemi, že mě pak i ten úklid baví :) Jinak v naší domácnosti není jediná věc z klasické drogerky, zubní pastu doporučuji Jason...

    OdpovědětVymazat
  12. Moc děkuju za krásný článek! Něco takového jsem si potřebovala přečíst. Naše domácnost přetéká věcmi, všude je jich plno, pomalu není kam stoupnout nebo kam si co položit. Máme dvě malé děti (4 roky a 17 měsíců), tak je to legrace i s nimi - uklízet ještě extra moc neumějí, jen v rámci možností. Ráda bych se k minimalismu dokopala, ráda bych se hodně věcí zbavila, stále hledám vhodnou dobu. Když to umíte Vy s 3 dětmi, musí to jít i u nás. Až se uzdravím (teď mám chřipku), snad se do toho konečně pustím. Musím začít pomalu, jak píšete - začít třeba jen 1 šuplíkem. Věřím, že se mi to aspoň částečně podaří. Jen s knížkami budu mít asi problém, ty mám fakt ráda, zbavím se spíš jen těch braků. Ale třeba moje děti si rády "čtou" knížky, které jsou ještě po mně nebo po mé mamince a mně to připadá děsně fajn :-) Ještě můžu doporučit, že každý rok před Vánoci je akce "Krabice od bot - děti darují dětem" - děti naplní krabici od bot hračkami a věcmi pro nějaké dítě. Můžou to být použité věci, nemusí se kupovat nové, ale lepší je, aby byly aspoň trochu v dobrém stavu. Může tam být cokoliv - hračky, oblečení, knížky... cokoli, co by jiné dítě využilo. Krabice se pěkně zabalí, na ni se pak napíše, jestli je to pro kluka nebo pro holku a v jakém věku (třeba kluk 0-2 roky nebo třeba holka 4-6 let atd.), odnese se na sběrné místo a na Vánoce krabice doputují k chudým dětem. Připadá mi to moc fajn akce. A co se týče plen, my používáme látkové, občas papírové, ale aspoň teď kupujeme z Econea nějaké, co jsou víc rozložitelné. Jsou dražší, ale máme pocit, že děláme planetě trochu líp. Přeju Vám vše dobré a hodně inspirace do dalších let :-) Gábina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Budu drzet palce, zacit u jednoho supliku je fajn plan. A deti umi skvele pomahat, i male. Dneska jsme treba tridili sanony po Honzikovi, deti vyndavaly papiry z kosilek, davaly je do trideneho odpadu, zalozily si svoje sanony pro domskolacke projekty na pristi rok.

      Vymazat
  13. Hezký den, děkuji za milý článek:) Na svém blogu popisuju především své první Vánoce i narozeniny bez materiálních dárků, budu moc ráda, pokud se na něj kouknete. Svůj přístup k minimalismu jsem nakonec vyhodnotila jako lenost zabývat se velkou spoustou nesmyslných věcí, ale třeba je za tím i něco hlubšího. Snad můj článek potěší. http://terkyzapisky.cz/ze-dne-na-den/nic/

    OdpovědětVymazat
  14. Verunko tleskám...krásně se čtete..díky.

    OdpovědětVymazat
  15. Mila Veroniko, dekuju za dalsi kopec inspirace, jako v kazdem vasem clanku. I kdyz vlastne: pokud jde o zbytecne veci, doma to uz mame tak nejak podobne, jsem na ceste... Spousty veci jsem se uz zbavila, ale kde to nejde, tak na sebe netlacim. Treba to pujde za par mesicu lip. Zaujalo me, jak pisete, ze uz skoro nenosite kalhoty. Kdyz jsem videla nektery vase fotky nebo videa z prednasek, moc se m libi vas styl oblekani. A k tomu mam konkretni "prizemni" otazku: kde kupujete termoleginy nebo termopuncochace? Porad nemuzu najit nic, co by se mi libilo.
    A pokud jde o cistic, pouzivam tento, je to fakt jednoduchy, nemusim nic kupovat a vyrobim si ho z veci, co mam vzdycky doma. Urcite doporucuju: https://zijememinimalismem.cz/univerzalni-citronovy-cistic-recept-ktery-se-vam-povede/
    Jeste jednou diky za vsechny vase clanky a rozhovory, jsou vzdycky takovym pohlazenim po dusi.
    Mejte se hezky, tesim se na postrehy ze Sicilie.
    Ilona

    OdpovědětVymazat
  16. Moc hezké shrnutí! K minimalismu bych se ráda v naší domácnosti dopracovala. Někde jsme již pokročili, přesto jsme pořád na cestě :-) U snahy předcházet vzniku odpadu jsme trochu dál. Snažíme se vyhýbat plastovým obalům (a že to jde někdy těžko), místo plastových sáčků na ovoce, zeleninu a pečivo si nosíme vlastní ušité, snažím se alespoň něco nakupovat v bezobalových prodejnách (v Praze je např. Kosí zob nebo Bezobalový obchod na Praze 2 a Praze 6 bezobalu.org) a kosmetika a drogerie se dá bez obalu pořídit např. na nebaleno.eu Díky za Vaše postřehy a sdílení :-) Petra

    OdpovědětVymazat
  17. Hezky den, taky je mi tenhle pristup dost blizky, pricitam to mimo jine tomu, ze moje mama ma hodne opacne - hromadici - tendence. Nicmene ve dvou oblastech narazim. Jedna je dedene obleceni, nase deti maji tak 90 % veci po nekom. A to kdyz dostavam, casto o hodne vetsi, tak proste skladuji, protoze nevim, co a jak v budoucnu vyuzijem. Dal posilam az kdyz uz pak vim, co a jak. A druha oblast je tvoreni - dcera rada vymysli prevleky za neco apod. Takze k tomuhle ucelu skladujeme dost ruznych starych latek a dalsich veci. Plna jedna postel :-) a toho se asi jen tak nezbavime, pze je to o moc lepsi, nez pokazde jit a neco kupovat... Mejte se

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Omlouvam se, nevsimla jsem si te anonymni formy, tak doplnuji svoje jmeno. Zdravi, Katerina Ptackova

      Vymazat
  18. Od Lenky Opočenské: Trvanlivé (bio) potraviny nakupuju přes bezobalové www.pytlici.cz. Koupím tam třeba 2 kila slunečnicových semínek z české produkce nebo 3 kila rozinek. Už je to na cestě :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A do ceho to bali, kdyz zasilaji postou? Jinak diky za tip, uz mi o nich nekdo rikal.

      Vymazat
    2. Od Lenky O.: Milá Veroniko, špatně jsem se vyjádřila, omlouvám se. Správně mělo být bezplastové. Balí to do papírových, z (nejspíš) recyklovaného papíru. Malá 100g i velká až 10kg balení. Kupujeme s kamarádkami společně (tzv. komunitní nakupování), takže toho máme vždycky hodně. Doporučuji například jejich bílou (jakkoliv bílá není moc zdravá :-)) rýži Basmati. Beru už jen 10 kg pytle :-). Jmenují se Hikešovi, jsou moc milí, hodní a ochotní. I když živé jsme je nikdy neviděla :-). Krásný den, ať se daří. Lenka

      Vymazat
  19. Děkuji Verunko,
    také máme podobný styl až na to jídlo občas, tam se přiznám, občas zbytky no.
    Jinak používáme vesele karelhadek.eu a tam je od kosmetiky, drogerie a jiné úlevy pro život ducha i těla, včetně zubního oleje, pracího a uklízecího Orange Sanitolu aj jako aviváž voní. Plenky a vložky máme od kamarádky. tedy plenky měly, ale Rozi též měla papírové z DM občas na cesty. Ty zelené se rozloží, recy. Tak aspoň tak.

    Barevné dny a díky za novo inspiraci.
    Máme malý prostor a malé věcí taky, jinak by mě kleplo :-))

    Zdravím a díky moc za zmínku, těší mě moc.
    Terez

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na Hadka uz mam spadeno taky dlouho, ale mezitim jsem udelala tu kosmetickou cistku a zjistila, ze vlastne nic nepotrebuju. Mrknu ale na ty cistici prostredky, protoze s Jendou vyrabet neco dyl nez minutu je ocistec :-)

      Vymazat
  20. Bambusový zubní kartáček doporučuji bez váhání. Po mnoha "umělých, plastových" Curaproxech je velmi příjemný.
    Prací sliz z jádrového mýdla a sody používám skoro rok. Prádlo nijak výrazně nevoní, sliz musí být hodně řídký aby se v pračce rozmočil. Pak pere obstojně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dekuji, uvidime, jak s tim slizem pochodim, mam na to rozporuplne reference, ale zkusit to chci.

      Vymazat
  21. dobry den, na vas blog jsem narazila nahodou, prestoze nahody asi neexistuji :-) Od vanoc citi!, ze ze domov potrebuje ocistu od balastu nastradaneho za nekolik let. A od unora po malych kruccich tridim. Latkove vlozky jsou moc fajn, mohu doporucit. Pouzivala jsem mezi prvnim a druhym ditetem. Po narozeni druheho jeate nebyla za rok a ctvrt prilezitost. Bambusovy kartacek planuji zkusit, stejne tak praci prasek doma vyrobeny. Avivaz mi uz hrozne pachne, nesnasim, kdyz na navsteve je citit povleceni avivazi. Mame maly byt a nechce se nam stehovat ani kupovat dalsi skrine, je cas nastavit minimalismus.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Super, drzim palce, je to fakt ulevny pocit, kdyz zjistite, kolika veci sje mozne se zbavit a pritom nesnizit kvalitu zivota.

      Vymazat
  22. Veroniko, moc hezky napsane. Libi se mi tvuj nenasilny zpusob. Ja v hlave denordelizovala takhle 2 roky od te posledni a stalo me strasne sil uz jen na to myslet. Zacala jsem polickou s bylinkami. Nyni jsem na knihach. Zajimalo by me, jak resis platove vanicky a sklenice vseho druhu, to zabira astronomickeho mista. A pak taky- kdyz udelam jeden suplik, tak nez obkrouzim byt za nejakou dobu, tak tensuplik uz je zase v bordelu ;-) mej se hezky Hani.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Co se tyce plastovych vanicek, tak ty nekupuju. Krom humusu, protoze ten mi muj mixer neumi tak najemno rozmixovat.
      A ve sklenicich nekupuju taky vlastne nic, krom medu.

      Vymazat
  23. Ešte som nedočítala článok, som iba v sekcii oblečenie, ale musela som si povedať VAU. Aj moja pokožka je od určitého času citlivejšia, neznesiem umeliny. A prečo vau? Zistila som dôvod! Hurá, hurá, bude to tým, že ani ja už asi dva roky nepoužívam aviváž, ani nič iné, iba mnou vyrobený prášok na pranie. Idem čítať ďalej :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to jen moje hypoteza. Ale ono to mozna souvisi i s tim celkovym detoxem, na ktery jsě najela od zari lonskeho roku. Zacaly mi vadit dokonce uz i nausnice. Pasek od hodinek musim mit kozeny. Kdyz je ve vode moc chloru, muzu se pak po sprse udrbat. A stejne je to s materialy latek, ktere na sobe snesu.

      Vymazat
  24. Pěkný článek, mám to podobně. Asi i proto, že můj táta je celoživotní sběrač ("tohle by se ještě mohlo jednou hodit"), mi dělá dobře se věcí zbavovat. Jen pozor, aby se z toho nestala trošku obsese;-) Jinak je zajímavé, že to mám podobně i ve virtuálním světě - velmi často promazávám disk, fotky v počítači, e-maily, nebo zprávy v telefonu. Ty mažu všechny, jen ty pro mě cenné si přepisuju na památku... Jana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak obsese uz to je u me kazdopadne :-D
      A s virtualnimi vecmi to mam podobne. E-maily a odbery e-mailu, kontakty v tlf, pratele na fb, ...

      Vymazat
  25. Já jaksi nevím, co zadat do "komentovat jako" ze změti nejrůznějších AIM, URL atd... tak jsem vybrala "anonymní", nicméně anonymní nejsem, jsem Jana z Brna :) a moc ráda Vás, Veroniko, čtu! Tento článek mi mluví z duše, odkudsi z míst hlubokých, pravidelně uspokojovaných a okolím někdy vnímaných jako pošetilých (ale to ne, to ne!) potřeb redukovat a minimalizovat. Je to i moje cesta, která navíc nikdy nekončí: neustále zjišťuji, že čím méně mám, tím méně potřebuji, skutečně potřebuji. A jedním z důkazů, že je to cesta právě pro mě, bylo i přečtení toho Vašeho skvěle uceleného návodu - je nesmírně úlevné to už jen číst, natožpak to dělat! :) Hodně sil a mějte se na Sicílii krásně!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Juu, tak to je bezva. Mam radost, ze to rezonuje i v Brne :-)
      Fandim Vam, at se brzy pustite i do te realizace :-)

      Vymazat
  26. Prací sliz je sice levné a ekologičtější řešení, některé fleky ale nevypere a bílé prádlo časem zešedne. Naštěstí ne nenávratně.

    OdpovědětVymazat
  27. A ty fotky jsou od vás z bytu? Saša

    OdpovědětVymazat
  28. Veroniko, článek jsem se zájmem přečetla a musím konstatovat, že takový způsob života by byl moje smrt :) Miluju blbůstky,kosmetiku, prádlo, kabelky, hrnečky, povlečení, knížky....... Občas taky přebírám, vyhazuju, ne že ne. Ale já většinu věcí používám, některé často, některé málo, ale všechno. Jsem šťastná, že ráno vstanu a můžu vybírat. Nejdříve prádlo, pak oblečení, sladit kabelku, boty, vybrat hrníček na ranní kávu (moje úchylka), namalovat si obličej, navonět.
    Možná to má kořeny v dětství, kdy moje máma byla extrémně šetřivá a já neměla skoro nic. Opravdu nerada vzpomínám na dobu, kdy jsem měla jedny kalhoty a ráno je dosušovala fénem, abych měla v čem jít do školy. Boty do roztrhání, žádné "blbosti". Tak možná proto si v tom teď libuju.
    Takže, je super, že máme každá na výběr, jak chceme žít.
    Ale minimalismus, brrr :) Takový způsob života mně děsí.
    Přeji Vám vše dobré !!!!!
    Radka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mila Radko, tak to jste hrdinka, ze jste to docetla :-)
      Ja uplne chapu, ze to neni pro kazdeho. Pokud by mel byt minimalismus zdrojem tryzne, tak to je pro me houby minimalismus :-)

      Vymazat
  29. Dobry den Veroniko,
    pojala jsem to stejne jako Vy. Jenze k nam prestali chodit kamaradi mych deti.... Vam se to nestalo ? Pokud ano, co s tim delate ?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naopak :) U nas je furt plno :)
      Ale ono to je asi taky tim, ze si zijeme ve sve socialni bubline, kde nikdo neresi, kolik maji moje deti hracek.

      Vymazat
  30. Dobrý den, Veroniko��
    Taky minimalizuju, uz asi rok. A jsem tak daleko ze uz nesnesu ani ty nausnice�� nemluvim o machadlech a tehletech hovadinách, ze všeho už cítim jen a jen chemii... Ale proč píšu. Když Vám nebude vyhovovat prací sliz, tak zkuste domácí suchej prášek na praní. Mě funguje parádně,recept napsala třeba Homemade nebo Ekokoza, zkuste kouknout, fungujou mi oba. Ja si dřív i vyráběla mýdla, taky se v nich dalo i prát, ale s ročním mláďátkem nestíhám. Jinak Pytlíci jsou fakt super a zeleninu kupuju Svetbedynek. Mějte se krásně, Jitka

    OdpovědětVymazat
  31. Veroniko, Vas tzv. minimalismus poskozuje pouze Vas a Vase deti. Opravdovy minimalismus je zivotni styl uplne jine socialni skupiny nez jste vy. Ani to "minimalisticke" Veru Vam neslusi. A pritom Veronika je tak krasne jmeno.....

    OdpovědětVymazat
  32. Minimalismus neminimalismus, ale když se člověk stěhuje z kolejí do pokoje na privátu a pak do podkrovního bytu, kde 1) není skoro žádný nábytek, 2) není moc kam nábytek dát, dost to množství věcí udržuje tak nějak přirozeně. A mně to moc vyhovuje, až časem jsem zjistila, že to má i nějaké jméno. Když začne být někde nepořádek, znamená to, že tam je moc věcí a některé už chtějí o dům dál.
    S nechemií to mám podobné. Až nedávno jsem zjistila, že mám alergii na jednu častou složku kosmetiky a drogistických věcí. Bohužel se ale vyskytuje i v těch bio-eko. Takže můj odklon od chemie byla z nouze ctnost, která mi ale zase sedí do životního stylu a dává mi to smysl. =D
    Jinak až uděláte ten sliz, dejte vědět, jestli vám funguje. Prací prášek je asi jediná "chemie" u nás doma. Ale zase radši budu mít věci vyprané, než zaprané, což se se slizem dělo...
    A mezi náma. Ona chemie je i ten ocet se sodou ;) Ne vždy je špatná.

    OdpovědětVymazat
  33. Dobry den,
    inspirovana vami som si kupila voonoo, este nepouzila. Aky bol prosim vysledok? Mam niekolko sedivych, neozelenelo to prosim?

    OdpovědětVymazat
  34. Taky mám ráda minimalismus, ale fakt je to na každým, je to individuální. Já ani přítel nesnášíme tu umělou vůni aviváží, nepoužíváme ji, stejně na sportovní věci se to nesmí dávat a nebudu kvůli tomu prát extra jednu mikinu.) Ale pak třeba vyperem věci přítelova syna a od jeho mámy přijde sms, že to smrdí a musela to hodit vyprat, proč nebyl schopnej to vyprat on:( Přitom všechno samozřejmě bylo vyprané, vyžehlené, ale jak to nesmrdí aviváží, tak to pro někoho čistý není.)

    OdpovědětVymazat
  35. Jé, mohla byste sem někdy přidat zkušenost s tou barvou Voono? A třeba fotku? Podle fotek, co tu máte, mám stejnou barvu vlasů a prostě barvené je chci mít, je mi 30 ale bohužel sem tam se mi šedivý vlas objeví:( A ne, šedivá být nechci, jako je to přirozené, ale zbytečně to zestaří i o 20 let. Tereza M.

    OdpovědětVymazat
  36. Tip na rychly praci domaci prasek, pere nejlip co jsem kdy zazila a priprava snazsi nez mydlovy sliz, sypu jej rovno na pradlo (tam, kde jsou fleky, vypralo mi to i nekolikalete fleky na detskem pradle), objednavam na ficheme: kostka mydla na prani (idealne jen olivove, bez palm. oleje) + prací sodu + perkabonát sodny. Na bíle pradlo jeste pridavam TAED, aby se aktivoval rozklad perkarbonatu sodneho na rozklad peroxidu vodiku a kysliku uz pri 30°C, nadherne mi to vybelilo i zaprane latkove pleny.

    podrobny popis jak na to tady: http://sijetosemnou.blogspot.cz/2018/03/domaci-praci-prasek-na-barevne-pradlo.html, pokud by to bylo brano jako reklama vymazu odkaz


    a jeste tip, na wc jsem zkusila z vyctenych informaci nasypat do misy jedlou sodu a kyselinu citronovou (nechat vysumet a pusibit cca 2 hodiny) a krasne vycistilo zaslou spinu, ktrou jsem se marne pokousela vydrbat pomoci stetky, sava atd.

    OdpovědětVymazat
  37. Super blogy, ja len pridám ešte jeden dôvod môjho snaženia sa k minimalizmu... Peniaze. Proste veci, ktoré som si kúpila a začas zbierala / napr.kroje/ mi nedá srdce len tak darovať, vyhodiť...tak predám a radšej ich s deckami využijem na výlet alebo cestovanie. Neviem, či aj toto môže byť dôvod k minimalizácii, ale takto to citim teraz.Čistiace p.mame 2. Aj to pomaly nahrádzam prirodzenejšou formou čistenia, kozmetika - šampón a dezodorant. Len problémm vidím stále aj u nás plienky a vložky, zubné pasty a gel na pranie, mydlové orechy ma neoslovili... Ale drzim päste každému, kto aspoň vezme do úvahy inú variantu, iný názor a inú cestu....

    OdpovědětVymazat
  38. Moc pěkný článek. Co se týče praní, už asi rok používám tento prací prášek: http://www.home-made.cz/2013/02/domaci-prasek-na-prani.html a zatím bez problému. :) Helča

    OdpovědětVymazat
  39. TIO: kartáček, který připomíná Curaprox, ALE...
    https://www.econea.cz/tio-kartacek-na-zuby-medium-tyrkysove-zelena/

    OdpovědětVymazat
  40. Ahoj, mohla bych vás poprosit o tip na nějaké opravdu trvanlivé zimní kozačky? Ty staré mi po jedné sezoně dosloužily. Nejsem ten tip, že bych potřebovala měnit boty každý rok nkolikrát. Naopak, čím déle mi boty vydrží, tím lepší mám pocit :) Koukám tady https://www.eobuv.cz/damske/kozacky-a-jine/kozacky.html ale nevím, třeba jaká značka dělá fakt odolné boty. Budu ráda za tipy!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, podívej se na nabídku obchodu https://www.arno.cz/ :) Bydlím kousek od jejich prodejny, tak je to pro mě vždy první volba při výběru bot. Zatím jsem byla vždy spokojená.

      Vymazat
  41. Zdravím, právě jsem si přečetla Váš článek a neskutečně mě to nakoplo. Po řadě jiných článků, které kopírují jedno a to samé dokola, je toto konečně to pravé co jsem hledala. Jsou zde přesné příklady a přesné rady co a jak udělat a za to jsem strašně vděčná. Děkuji moc :)

    OdpovědětVymazat
  42. Srdečně zdravím,
    konečně na téma minimalismu někdo napsal článek. Jen na můj vkus poněkud maximalistický. Díky. Luděk Vostrý

    OdpovědětVymazat
  43. Ke kosmetice, praní a úklidu... myslela jsem si, že používám přírodní a šetrné výrobky, než jsem narazila na skupinu na FB Svět non Toxic. Vzpomněla jsem si na tvé opěvování tuhého malinového šamponu, tak jsem se vrátila k tomuto článku. Zjistila jsem, že bohužel obsahuje nešetrnný tenzid sodium cocoyl isethionate. Soda prý může být na zuby příliš abrazivní a kokosový olej se nemá plivat do trubek, protože v nich tuhne...

    OdpovědětVymazat
  44. Dobrý den, všichni, mé jméno je Safa El Sadat, jsem ženatý 20 let s manželem a máme dva syny, starší 16 let a mladší 11 let. Můj manžel mě hodně miloval, ale dostalo se do bodu, kdy se zapojil do záležitosti se ženou, která je její spolupracovnicí. Nikdy jsem si to nepředstavoval, ale nějak se změnil jeho postoj ke mně a dětem, jeho pozdní příchod z práce mě přemýšlel o tom, že i na mém 20. výročí svatby v březnu se držím dál od sexu, jak to slibujeme na svatbě Den výročí, 15 dní před výročí svatby přiznal, že ano, že měl sex se svým spolupracovníkem. Přivedl ji do mé postele, když jsem byl na práci, to znamená, že mé pocity byly pro něj naprosto bezcenné, můj duševní stav je plný utrpení, myslím, že nemůžu zapomenout a obnovit bolest, tato žena měla plnou kontrolu nad ona a já jsem nikdy nechtěla dělat to s násilím, ona chce vyhrát mě, zatímco ona je rozvedená, ona říkala, že ona žárlí na náš vztah a ona zničí mě tím, že vezme mého manžela. Musel jsem o tom diskutovat s přítelem, který mě požádal, abych našel dobré kouzelnické kouzlo, v první řadě jsem nikdy nevěřil v tento pravopis, ale musím to zkusit, až když jsem narazil na email PROPHET NOSA UGO na internetu o tom, jak pomohl tolika lidem, aby si vzali zpět a pomohli opravit vztah a učinili lidi šťastnými ve svém vztahu a některých dalších příbězích týkajících se Duchovní nemoci a více, vysvětlil jsem mu jeho situaci a pomohl mi provést nějaké modlitby, některé bylinky a kořeny a malá oběť, kterou jsem udělal, a do 7 dnů se vrátil, aby se omluvil a bylo to pro mě jen zázrak, jsem rád, že mi pomohl a já mohu hrdě říci, že můj manžel je se mnou znovu a teď je se mnou zamilovaný jako nikdy předtím.
    Potřebuješ nějakou pomoc ve svém vztahu, jako dostat zpátky svého muže, manželku, přítele, přítelkyni, vyhrávat loterie, bylinný lék na nemoc, HIV, pohlavně přenosné choroby, astma, artritidu, Fybroid, mrtvici nebo jakýkoli druh nemoci, duchovní problém , Propagace pracovních míst, diváci, kteří čtou můj příspěvek, který potřebuje pomoc, pokud jde o jakékoliv životní výzvy, by měli kontaktovat společnost PROPHET NOSA UGO a budete rádi, že jste to udělali.

    E-mail: nosaugotemple@gmail.com
    WhatsApp: +34631686040
                         +17207992813

    OdpovědětVymazat
  45. JAK ZÍSKÁM EX EXUS HANDBAND ZPĚT S POMOCÍ SKUTEČNÉHO A EFEKTIVNÍHO SPLAVU OD DR Sunny Jmenuji se Fatima Olivia, nikdy jsem si nemyslel, že se znovu usmívám. Můj manžel mě nechal s dvěma dětmi na jeden rok Myslel jsem, že ho znovu neuvidím, dokud jsem se nestretl s lady jménem Maria, která mi vyprávěla o kouzelníkovi jménem Dr.Sunny, dala mi jeho e-mailovou adresu a číslo mobilního telefonu, kontaktovala jsem ho a ujistil mě, že 48 hodin, můj manžel se vrátí ke mně, Za méně než 48 hodin se můj manžel vrátil a začal prosit o odpuštění, že je to práce ďáblů, takže jsem až dosud překvapen tímto zázrakem, nemohl jsem si představit, ale jakmile kouzlo bylo obsazeno, otěhotněla jsem a porodila mé třetí dítě, pokud potřebujete jakoukoli pomoc od něj, můžete se na něj obrátit prostřednictvím e-mailu: drsunnydsolution1@gmail.com Nebo WhatsApp nebo mu zavolejte: +2349030731985
    .
    Dr.Sunny také léčí:
    1. HIV / AIDS
    2. HERPES 1/2
    3. RAKOVINA
    4. ALS (Lou Gehrigova nemoc)
    5. Hepatitida B

    OdpovědětVymazat
  46. Vas clánek na me vykoukl nahodou a došlo mi ze by to mohla být záchrana z me momentální situace.Tedy alespoň částečně, máme pronajatý barak s patrem.Nemame moc nových veci a myslim ze s 1,5 ročním prckem to ani nemá cenu.Ale mame tu naprosto přeplněno a diky tomu i bordel.Ktery ja zaboha nedokážu uklidit.A z toho začali vznikat i dalsi problémy a to moje deprese a o to vetsi neschopnost se starat o domácnost a tim i velká krize ve vztahu.i kdyz se nam mezitím povedlo zadělal na dalsiho prcka.no a vse se tu hromadí a ja uz u toho silim.jsem domluvená s kamarádkou ze mi pomůže a cele to tu prebereme.I kdyz nevim co osud přinese a jestli tu nakonec nezustanu sama s dvema dětmi,ale verim ze mi to pomůže se tu citit lépe,lio vsechno zvládat a i ušetřit s tim malem co asi budu mít.

    OdpovědětVymazat

Kdo je Veronika Hurdová?

Kdo je Veronika Hurdová?
Veronika je šťastná žena. Kdyby se snažila dopředu naplánovat svůj život, nemohlo to dopadnout líp než skutečnost. Je mámou tří báječných dětí, jejichž věk se neustále mění, ale vypadá to, že nebude trvat dlouho a všechny ji přerostou. Kdysi dávno, bylo to nějak hned potom, co vymřeli dinosauři, si založila blog s naprosto hloupým názvem Krkavčí matka. Její mladické neuváženosti navzdory si ale její psaní získalo srdce mnoha tisíců čtenářů, díky čemuž si Veronika dnes může žít svůj sen. Je autorkou několika knih a napsala jich už tolik, že při dotazu na jejich celkový počet znejistí. Ve zbytku času Veronika učí děti doma, hodně s nimi cestuje a dobrovolničí na farmách po světě.
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...