Knížku "Moje milá smrti" už zlouskali první čtenáři. Co o ní říkají?

O tom, že knížka "Moje milá smrti" je 10 dní pokřtěná, ví snad už každý.

Připadám si momentálně jak prodavač sněhu eskymákům, když ji cpu všude, kudy chodím :-)

Ale možná knížku ještě nemáte a váháte, jestli si ji koupit nebo ne.

Možná přemýšlíte, jestli je to pro vás ta správná knížka, ten správný čas, to správné rozpoložení.

A protože existují lidé, kteří knížku už četli, nechám mluvit je.

Třeba od některého z nich uslyšíte něco, co jsem vám já zatím nedokázala předat.

Turistolapky všude kam se vrtneš

Jejich revír je všude, kde jsou turisté.
Jejich tempo, kterým rok od roku přibývají, je vražedné.
Jejich praktiky, jak vytáhnout z lidí peníze, rafinované.

Turistolapky

Jsou všude a je čím dál těžší se jim vyhnout.
Nabízejí instantní radost na počkání.

Minulý týden jsme se se ségrou a šesti dětmi toulali po jižních Čechách.
V okolí Protivína je spousta krásných turistických tras a naučných stezek.
Za týden jsme na nich potkali lidí, že by na jejich spočítání stačily prsty zasloužilého lesního dělníka po třiceti letech práce s pilami.

7 tipů když se řežou jako koně

Návody na děti od narození svého třetího dítěte už nerozdávám.

Jednak mě to nebaví.
Jednak mi to přijde z podstaty zbytečné a pro matky s menším počtem dětí třeba i stresující.

Považuju se za expertku na děti. Ale jen na ty svoje.
U cizích dost selhávám, protože netuším, čím vším si za svůj párletý život prošly.

Přesto dneska budu psát článek o dětech.
To abych dohnala své resty z Vánoc. Předloňských.
Téma sourozeneckých bitek je jeden z nejčastějších dotazů, co na téma děti dostávám.

Napíšu, jak to mám já. S vírou, že to třeba někomu pomůže.
Bez ambic komukoli radit anebo snad zastavit malého příštího Usámu.