středa 5. června 2019

Jmenuju se Veronika. A už 90 dní nepiju



Nevěřila jsem, že to někdy vyslovím. Ale už tři měsíce nepiju alkohol. (A pro spekulanty dodávám, že nejsem těhotná.)

Gratuluju všem, kteří nikdy nezačali. Nicméně bojím se, že tenhle článek nedoceníte, protože už všecko víte.
Alkoholici můžou pokračovat ve čtení. 🤩


Strašně ráda bych napsala, že jsem k abstinenci došla hlubokou meditací. Přijetím vnitřního dítěte. Božským zjevením. Nebo něčím podobně oduševnělým


Pravda je taková, že na začátku byla moje (alkoholem?) děravá hlava.

Když jsme zkraje března přijeli na Krétu, zapomněla jsem si koupit flašku vína. A protože jsme bydleli odtržení od civilizace, musela jsem prvních pár dní nuceně abstinovat.

Nikdy jsem nepila hodně. Zato ale pravidelně.
Byla jsem zvyklá uložit děti a takřka denně si nalít dvojku červeného.

Dřív jsem popíjela s Honzíkem a tenhle zvyk jsem si udržela i po jeho smrti. (Já vím, že pít sám je jeden z diagnostických znaků alkoholismu, ale já bych klidně pila ve dvou a netajně, kdyby bylo s kým.)

Cíl nebyl se opít.


Malé množství vína jsem používala jako takové večerní urovnávátko rozčeřené energie


Prvních pár dní bez vína bylo takových, no... divných. Když jsem sedala večer k počítači, levá ruka mi furt cukala do prázdného prostoru po neexistující skleničce.

Jenže pak jsem přežila bez vína první týden. Tak jsem si řekla, že zkusím druhý. A pak třetí. A pak...

Nemám nějakou metu, kterou bych chtěla za každou cenu překonat.
Prostě až budu mít chuť, dám si.

Momentálně mě baví sledovat, co se kolem toho děje:

  • Našla jsem si jiné způsoby, jak se zklidnit.
  • Prohlubuje se mi závislost na zeleném čaji s jasmínem.
  • A taky se mi zpočátku strašně debilně psalo. Byla jsem zvyklá, že autocenzora mi vypne víno. Teď už ho umím vědomě vypínat já sama.

Moje nejnovější dvanáctá knížka, která je krom jiného zajímavá tím, že při jejím psaní nebyla zabita ani jedna kulička vína. :-)


Ale nejpozoruhodnější mi přijde to, jak v naší společnosti s alkoholem nakládáme. Jasně, věděla jsem vždycky, že alkohol je droga. Sice legálně dostupná, ale pořád závislost způsobující a vědomí měnící.

Jenže tím, jak má legální oporu, prorostla i do naší morálky.
Tohle vnímám (nejen s alkoholem) jako velký průšvih:


Jakmile dáme něčemu legitimitu, stává se to snadno i normálním a všeobecně přijímaným. A to nehledě na to, jestli je to dobré, či špatné


V případě alkoholu mám teď možnost zažít si to na vlastní kůži. Ne snad že by se někdo něčemu u mě ještě divil, ale za ty dva měsíce v Čechách jsem se mnohokrát dostala do situace, že jsem musela nabízený alkohol odmítnout.

Dejme si nějaké srovnání. Třeba olivy.
Když odmítnete olivy, nemusíte k tomu většinou dávat vysvětlení. Stačí říct "ne, díky".
Můžete případně dodat, že olivy nemáte rádi. Tím to ale skončí.

Ne tak v případě alkoholu. Za odmítnutím ve většině případů následuje otázka proč. To mi připadá ještě pochopitelné. 
Nicméně přijde mi do očí bijící ta zvláštnost, kdy uživatel drogy, která prokazatelně škodí zdraví a způsobuje závislost (ještě nedávno #metoo), je v pozici "toho normálního", zatímco abstinent musí vysvětlovat.

Kdybyste odmítli například na rodinné oslavě heroin, asi byste své rozhodnutí nikterak obhajovat nemuseli.

Nepředpokládám, že už bych se nikdy nenapila. Nejsem dogmatik a neberu to jako soutěž. A už vůbec se necítím v pozici, že bych měla někomu něco rozmlouvat nebo moralizovat.

Každopádně alkoholovou abstinenci považuju v mnoha ohledech za experiment hodný vyzkoušení.

22 komentářů :

  1. Zelený čaj je taky droga...….:-) Já jsem na něm "závislá" 30 let

    OdpovědětVymazat
  2. Takže si to pěkně shrneme.
    Paní Veronika neustále propaguje zdraví životní styl - bez cukru,pouze zdravé potravini, ale vesele každý večer popíjí 2 decky vína. Tak to je opravdu super. Paní by se měla léčit neb jak se říká, káže vodu, ale pije víno (a to doslova) - tedy jak ona píše, tak vlastně 3 měsíce již nepije.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pani Veronika nekaze. Pani Veronika zkousi ruzne veci a pak podle toho co se ji libi aplikuje do sveho zivota. A napise o vlastni zkusenosti s dou danou veci a to je prave na tom to skvele. Jeji clanky nejsou dogmsticke pravdy. Clovek si jen orecte o tom ze nekdo zkousi zit bez cukru a jake to je a ctenari v clanku mohou najit inspiraci kdyz chteji. Myslim ze i nazev Krkavci matka jasne dokazuje ze se Pani Veronika rozhodne nechce stylizovat do zadneho moralniho vzoru. A propo deci cerveneho muze byt nekdy i doporucovane napriklad cisti krev. Kazdopadne to podstatne co v clanku je ze clovek ktery se rozhodnd nepit nebo nikdy nepil a nebo v ten konkretni den nechce pit je hned divny a musi se obhajovat a vysvetlivat a to neni spravne.

      Vymazat
    2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

      Vymazat
    3. Řekla bych, ze nic nepropaguje, prostě píše. Jsem ráda, že je, ráda si přečtu něco inspirujícího, lidského, pozitivního ;-).

      Vymazat
  3. Díky za tu pasáž, kde píšete o tom, jak člověk musí vysvětlovat proč nepije. Potýkám se s tím celý život (alkohol mi nechutná) a až v poslední době to začínají lidé kolem mě respektovat bez milionu povídání o tom, že už bych měla začít "něco" pít.

    OdpovědětVymazat
  4. Díky moc za tenhle článek! Reklas (napsalas) nahlas, co si myslim uz davno a na gymplu a vysce se dokonce pokousela sirit tu myslenku, ze misto bezne pouzivaneho "alcohol and drugs" je dobre si uvedomit, ze spravne je to "alcohol and other drugs". Ty doby jsou ale pryc a ja jsem moc rada, ze s ni prisel nekdo uplne odjinud, navic tak cteny jako ty:) a ze s ni prisel mezi nas mamy.

    OdpovědětVymazat
  5. Doporučuji, doporučuji v tom setrvat a to na základě vlastní zkušenosti. Já jsem si to samý řekl před pětadvaceti lety a dodnes jsem se nenapil. Je to paráda, bezva, mozek jásá. A zároveň lépe vidím na druhých, jak člověka mění i ono, takzvané zdravé každodenní popíjení dvou skleniček vína. Nemám nic proti alkoholu, pakliže se používá to k čemu se používat má. Jako rozpouštědlo, jako sedativum, antiseptikum. Ale nazývejme ho pravým jménem. Alkohol je tvrdá droga, stejné nebezpečná a ve stejné kategorii drog jako je heroin nebo kokain. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Můj Praděda si každé ráno dával štamprli slivovice. Ve 102 letech ho to zabilo.
      Nesrovnávejte víno s heroinem prosím.
      Jinak podle mě záleží, jak se alkohol užívá. Pokud bych měla použít něaký příměr, tak špekáček může znamenat, že jste snědli hnusnou tučnou věc se spoustou spáleniny, ze které dostanete rakvinu. Nebo taky to, že sedíte venku, učíte svoje děcka rozdělávat oheň, povídáte si s přáteli a je vám dobře.

      Vymazat
    2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

      Vymazat
    3. Bohužel ve společnosti panuje hodně velká dezinformace, co se drog týče. Řekne se droga a lidi si představí feťáka, válejícího se u hlavního nádraží, ačkoliv většina těchto "feťáků jsou prioritně na alkoholu, amfetaminech a levných drogách. Stejně tak potkáváte slušně oblečené lidi, podnikatele, diplomaty, kteří jedou klidně mnoho let na kokainu a vůbec byste to do nich neřekla.

      To, jak se vyvine závislost na droze určuje mnoho faktorů a jeden z těch hlavních je duševní stav, sociální rodinné vazby. Ty určují, zda se z člověka stane patologický nebo funkční alkoholik, kterej navenek vypadá v pořádku. Hlavní nebezpečí alkoholu spočívá v jeho působení na mozek, neboť přerušuje přenosy informací mezi neurony. Jednoduše řečeno člověk se stává blbějším, méně kreativním, zužuje se periferní vnímání.

      Jeho návykovost je docela vysoká a škodlivost je srovnatelná s kokainem nebo heroinem, mnozí odborníci tvrdí, že z určité perspektivy i horší. Každopádně je mnohem, mnohem zákeřnější a nebezpečnější než například psychedelika jako LSD, psilocybin a řada dalších ilegálních látek, včetně marihuany.

      Vymazat
  6. Tak tím se vše vysvětluje... :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Krásné srovnání, s těmi olivami... celý život nepiju, nikdy mi to nechutnalo, vždycky mi hned začalo být trochu špatně, než že bych se cítila nějak povzneseně.... a celý život vysvětluju, proč nepiju... je to fakt únavné... ale začíná se to zlepšovat, protože nepít je v jistých kruzích momentálně v módě, takže jsem vlastně "trendy" :).

    Šárka

    OdpovědětVymazat
  8. Všade na svete sa alkoholizmus pokladá za chorobu, iba na Slovensku, keď odmietnem alkohol so slovami, že nepijem sa ma ludia pýtajú či som chorá......

    OdpovědětVymazat
  9. Mam podobnu skusenost, len sa mi to prihodilo o par rokov skor. Momentalne som zavisla na kofeine. Ked nie kava, tak zeleny caj a naopak. O tie 2 dcl vina ani tak nejde, ako o urcity unik od pocitov diskomfortu, ktory v sebe tak nejak kazdy ma. Niekto pozera do mobilu, niekto je zavislak na cokoladu, niekto nevydrzi trebars cely den bez televizora. Kazdopadne taketo skusenosti a vhlady nas posuvaju dalej a je to super.

    OdpovědětVymazat
  10. Pěkný článek! Alkohol nepiji od začátku dubna a potýkám se se stejnými reakcemi okolí. Nejsem těhotná, nemám antibiotika, nejsem abstinující alkoholik, nepotřebuji hubnout. Prostě jsem se rozhodla zkusit tento experiment (a zjistit, zda se to na mém zdraví projeví pozitivně). A žasnu, jak moc je v naší společnosti alkohol zakořeněný. Svobodné volbě zdar :) Tereza

    OdpovědětVymazat
  11. Nikdy jsem pít nezačala a teprve kolem třicítky se mě přestali lidé blbě ptát... V tomhle věku je půlka žen na různých terapiích, tak se každý bojí, aby nešlápl do něčeho citlivého.

    OdpovědětVymazat
  12. Zakaždým, ked niekto napíše nejaký hater, väčšinou anonym, ma napadne, vo sa mu asi v živote muselo zlého stať, ze takto nenávidí a kope ľudí okolo seba. A ze za jeho životným pesimizmom sa skrýva nieco obrovské, nelaska k samému sebe. A tak ma zahmlene videnie svojim egom, ze ani netuší podstatu písaného článku.

    OdpovědětVymazat
  13. Alkohol je jed!!!! A to mi nikdo nevymluvi. Neznam jedineho cloveka, kteremu by byl prospesny. Za to spolecnosti, ktere jej prodavaji, ty bohatnou a s nimi samozrejme vlady. Koho zajima, ze ruinuji zdravi a zivoty lidem.
    O
    U

    OdpovědětVymazat
  14. Ahoj, jmenuju se Kristýna a nepiju už skoro dva roky...
    Alkohol může za to, že jsem nečekaně a příliš brzy přišla o lásku svého života :-(
    Už jsou to skoro dva roky a smíření se smrtí u mě rozhodně nenastalo... naopak.... nikdy jsem neviděla svět tak černě, jako teď... A to podotýkám, že jsme spolu neměli děti... Mám pouze syna z předešlého vztahu.
    Jste dobrá, že i z této strašné události umíte profitovat (nemyslím finančně). Hodně sil, pohody a zdraví!!!

    OdpovědětVymazat
  15. Když přijde na alkohol, vždycky mne baví lidi, kteří ho zdůvodňují, bagatelizují účinky a vysmívají se abstinentům.
    Například alkohol v těhotenství. Divili byste se, jak těžké je pro některé ženy NEDAT si v tomto krehkem období alkoholu ani kapku a jak konzumaci obhajují.

    OdpovědětVymazat
  16. Hmmm, mě se po vínu lépe usíná. Nepiju alkohol, naposledy jsem měla skleničku vína před pár měsíci. Nikdy jsem se neopila. Přesto mohu říci, že po vypití dvojky vína jsem spala celou noc, zatímco normálně se vzbudím třeba dvacetkrát. Bylinkové čaje, co jsem dosud vyzkoušela, takové účinky nemají. Takže nikoho nesoudím, kdo pije hodně, třeba chce zapomenout, kdo trochu, třeba mu pomůže alkohol s odhozením zábran, kdo nepije, má také svoje důvody. A že to jde i jinak? Spousta věcí jde i jinak...

    OdpovědětVymazat

Kdo je Veronika Hurdová?

Kdo je Veronika Hurdová?
Veronika je šťastná žena. Kdyby se snažila dopředu naplánovat svůj život, nemohlo to dopadnout líp než skutečnost. Je mámou tří báječných dětí, jejichž věk se neustále mění, ale vypadá to, že nebude trvat dlouho a všechny ji přerostou. Kdysi dávno, bylo to nějak hned potom, co vymřeli dinosauři, si založila blog s naprosto hloupým názvem Krkavčí matka. Její mladické neuváženosti navzdory si ale její psaní získalo srdce mnoha tisíců čtenářů, díky čemuž si Veronika dnes může žít svůj sen. Je autorkou několika knih a napsala jich už tolik, že při dotazu na jejich celkový počet znejistí. Ve zbytku času Veronika učí děti doma, hodně s nimi cestuje a dobrovolničí na farmách po světě.
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...