sobota 15. července 2017

Odevzdávání svéprávnosti od kolébky po rakev

"VAŠE ZDRAVÍ SI BEREME NA STAROST" sebevědomě hlásá nápis na vratech BENU.
Děkuji ti, síťová lékárno, ale svoje zdraví bych si na starost vzala s dovolením sama.

Co se týče léků, jsem trochu magor. To přiznávám. Rozhodně si ze mě neberte příklad.

V lékárně mám živočišné uhlí, sprej do nosu, homeopatika na chřipku, těhotenský test a náplasti. Náplasti s obrázkem kočičky samozřejmě. Protože kočička léčí každou bolístku.
(Veru, zapiš si do TO DO "zkontrolovat, jestli nedošly náplasti"!)




Nevěřím na zázračna uzdravovadla v pilulích.
Naopak hluboce věřím ve schopnost samouzdravování těla, pokud mu dáme důvěru a necháme ho konat.

Slogan BENU lékárny mi proto nadzdvihnul (mé dosud nevytržené) mandle.

Vím, že asi nemá cenu dávat rádoby líbivým reklamním slovíčkům větší důležitost, než si zaslouží.
Na druhou stranu mě ale děsí, že slogan může odrážet něco hlubšího, co už prorostlo svými nenápadně vtíravými kořínky do dalších oblastí v našem životě.




Kde všude ještě bez povšimnutí, ne-li s ochotou odevzdáváme vlastní svéprávnost?



  • Péči o své zdraví přenecháme lékárnám.
  • Schopnost vyléčit se doktorům.

  • Necháváme "se" odrodit.
  • Organizaci pohřbů našich nejbližších předáme bez výčitek lidem, kteří zemřelého neznali.

  • Uvěřili jsme, že bez Hornbachu to nezvládneme, bez Maybelline může být krásných jen pár vyvolených, bez Bobíku se neroztančíme s kamarády a bez DM drogerie nejsme člověkem.

  • Na to, jestli jsme normální, potřebujeme ujištění od virtuálních i opravdových přátel.
  • Na to, jestli jsou naše děti normální, potřebujeme utvrzení pediatra, psychiatra, fyzioterapeuta, neurologa a Modrého koníka.

  • Když tříletého prcka nepošlete do školky, dostanete z několika stran kartáč, že jste tím zajistili jeho sociální, emoční i mentální propad ve vývoji.
  • Když sedmileté dítě nepošlete do školy, zařadíte se mezi podivnou skupinku psychopatů, kteří by měli být zbaveni svéprávnosti, protože ochuzují děti o "všeobecný přehled".


Předáváme zodpovědnost od kolébky po rakev



Víc a víc kousků našich životů svěřujeme někomu jinému.
Někomu, kdo ví líp. Někomu, kdo se postará.



V samém nadšení z toho, že jsme si zase o fous usnadnili život, si ani nevšimneme, jak invalidní se stáváme. 
Voláme o pomoc tam, kde si dokážeme pomoct sami - tak jako v tomhle vtipném videu o zaseklých eskalátorech.


Ve snaze o bezstarostný život se stáváme závislejší a snáze ovladatelnější


Nevolám po návratu do středověku. Jsem šťastná, že žiju právě v téhle době. Jsem ráda, že existují lidé, kteří mi dokáží pomoct ve chvíli, kdy na to moje kapacity nestačí.
Po čem ale volám, je návrat k 
  • důvěřování svému tělu a intuici
  • uvědomělé spotřebě
  • přebrání zodpovědnosti za věci, které se nás blízce dotýkají
Ještě v mnoha oblastech dozajista pokulhávám, ale snažím se být vnímavá k okamžikům, kdy si někdo (jako BENU lékárna) bere něco mého na starost.


Inspirací jsou mi mé děti.
Nepochybují o tom, že jsou schopné
  • léčit se(be samé): "Neboj, mami, vyspím se a zítra budu bez horečky."
  • milovat se(be samé): "Jsem krásná jako princezna."
  • ocenit se(be samé): "Tyhle dva obrázky se mi fakt povedly!"
  • socializovat se(be samé): "Ty ještě neznáme? No to neva, tak je poznáme."
  • učit se(be samé): "Teď mi to nejde, ale porostu a porostu a nakonec to zvládnu."
  • postarat se o sebe samé: "Já sám!"
Tuhle "schopnost bezmezně věřit ve svou schopnost" bych si přála mít.



7 komentářů :

  1. Pár reklamních sloganů už mi také hnulo žlučí, ale naštěstí se mi je daří tak nějak ignorovat. Jinak však souhlasím - člověk by měl být co nejvíce samostatný a nesvěřovat vše (hned) na starost někomu jinému. Poslouchat svou intuici, to se právě snažím dělat, ale je stále co se učit.

    OdpovědětVymazat
  2. A já si zase rád nechám poradit v oblasti, o které vím uplný prd a intuice mi našeptává, že vlastními silami se dostanu leda tak do...však víte kam. A reklamu ignoruju.

    OdpovědětVymazat
  3. Reklam a sloganu si nevsimam. Horsi je to teď s dětmi, které je začali kolem sebe vnímat a nechávají se jimi ovlivňovat. Snažím se jim vysvětlit, že to je pouze lákadlo na děti (dospele).
    Léky doma máme a lekarum věřím (už jenom pro to, že pocházím z lékařské rodiny a vím, že jsou takový lékaři, kteří umí pomocí, když už si sám člověk pomocí neumí).
    Asi před měsícem se nám stalo, že se syn vzbudil a špatně se mu dýchalo, začal kaslat a během velmi krátké chvilky se začal dusit. Měl pro modrale rty a nemohl se nadechnout. Nebýt léků, které mám u sebe a rychle lékařské pomocí (zavolala jsem zachranku), tak to nezvládnul. Dostal nejakou alergickou reakci. Bylo to tak strašně rychlé, krk mu otekl tak rychle, že jsem se nestačila ani vyděsit. Ale díky bohu za ty léky, které tahám s sebou.S tím by si sám neporadil. A moje intuice mi poprvé v životě velela "zavolej pomoc"

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A co to bylo za leky?

      Vymazat
    2. Ano, alopaticka medicina umi zachranit zivot v pripade akutni nouze. To je bez debat. :) Ale v ramci prevence velmi pokulhava a v pripade lecby umi tak maximalne utlumit pritomne symptomy (v tom lepsim pripade), ale ne 'vylecit' problem. Radeji nebudu psat jak je to s nasi frekvenci navstevy lekarskych zarizeni (nastesti nezijeme v CR kde jsou preventivni prohlidky povinne), ale myslim ze Verce rozumim.
      PS: Leky doma tez nemame, ale naplasti milion. :)

      Vymazat
  4. Jestli si berou na starost moje zdravi, tak at. zlevneji. Kdykoliv platim cokoliv v nejake lekarne, tak mam
    pocit ze omdlim ��

    OdpovědětVymazat
  5. Je to o důvěře a dělbě práce. Důvěřují lékárníkovi/ lékaři/ učiteli/ kosmetičce/ prodavači/ porodní asistence....? Nebo nedůvěřuji nikomu a ničemu než sobě?
    Inzulin opravdu slinivku nenastartuje k jeho opětovné produkci, ale diabetikovi život zachrání. Appendektomie vyléčí zanícené slepé střevo jeho odejmutím a léčba vysokého krevního tlaku zabrání vzniku pozdních komplikací. A jestli máte recept na prevenci některé z těchto namátkou vybraných zdravotních obtíží, tak se prosím podělte.
    Takže buďte rádi, když doma nepotřebujete mít léky, ale nemyslete si, že vás to nikdy nemůže potkat.
    Vendula

    OdpovědětVymazat

Kdo je Krkavčí matka?

Moje fotka

Aniž by v tom byl záměr, jdu celý život mimo hlavní proud. 
Narozdíl od svého 15letého já se za to dnes už nestydím.

Mám víc dětí než rukou. Gréta, Marián a Janek se jmenují.
Ty děti, ne ruce.

Když děti spí, píšu blog a FB Krkavčí matka.
A protože jsou všichni tři dobří spáči po mamince, napsala jsem po nocích ještě

Miluju les, nohy v teple a mého muže Honzu, který na mě čeká v nebi.
Děsí mě pobytové zájezdy, snahy o škatulkování a nesmířliví lidé se zavřenými hlavami.


Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...