neděle 6. října 2019

Spánek, zpomalování a laskavost. Proč na ně zapomínáme ve chvílích, když bychom se s nimi měli vytasit?


Pravidelně se hýbete?
Stravujete se dobře?
Snažíte se být hodně v přírodě?
Snažíte se vyhýbat stresu?
Obklopujete se lidmi, co vás mají rádi?

A myslíte si, že žijete zdravě?



1. Spánek


Podle Matthewa Walkera, autora bestselleru Proč spíme, to je všechno celkem zbytečné, pokud spíte málo, nepravidelně či nekvalitně.
Doporučuju tuhle knížku nečíst, pokud právě kojíte a v noci 10x vstáváte. Protože krom toho, že budete nevrlí z nevyspání, dostanete ještě depresi. :-)

Přijde mi zajímavé, jak málo pozornosti se spánku věnuje v porovnání s jinými oblastmi péče o zdraví. Zvlášť když se podle četných studií zdá, že spát denně osm hodin, chodit do postele v pravidelném čase a dodržovat spánkovou hygienu v podobě vyhýbání se kávě, alkoholu a modrému světlu před spaní, je naprosto zásadní pro to, abychom mohli žít dobrý a dlouhý život.

Čím to je? Podle všeho to souvisí s příběhy, které si vyprávíme a ve společnosti setrvačností udržujeme.

Jeden z těch příběhů, který tomu podle Walkera pomáhá, je, že dobrý pracovník = výkonný pracovník.

Každý zaměstnavatel rád sáhne po člověku, který je dostupný na e-mailu či telefonu i po pracovní době nebo který neváhá zůstat v práci přesčas.

A jakkoli se možná i bez vědeckých studií shodneme na tom, že dobře spát je důležité, tak v praxi to málokdo dodržuje.

Jako bychom navzdory tomu, že spánek vnímáme jako předpoklad pro dobrý život, vytáhli při jeho aplikaci jiný příběh, který je ve společnosti zvykem vyprávět.


2. Zpomalování


Kolik jste přečetli článků o zpomalování? Víme, že pomalejší tempo může vnést spoustu kvalit do jídla, cestování nebo sexu.

Ale co když dojde na učení? Vyprávíme si příběh, že dobrý student = rychlý student.

Jenže co když existují lidé, kteří jsou chytří, ale prostě jen mají pomalé tempo učení? Když je takovým člověkem dítě, snadno se může stát, že ho zařadíme mezi špatné studenty.

Jak ale tvrdí tato americká neuropsycholožka, pomalé tempo učení vůbec nemusí znamenat nízkou inteligencí.

Jako bychom navzdory tomu, že zpomalování vnímáme jako předpoklad pro dobrý život, vytáhli při jeho aplikaci jiný příběh, který je ve společnosti zvykem vyprávět.


3. Laskavost


Nedávno jsem byla s Grétkou na koncertě Simy Marthausové. Byla tam cítit velká sounáležitost s jejími texty, které jsou plné obyčejnosti, lásky a laskavosti. Lidé pokyvovali hlavami, souhlasili.

Podobné to je například s rozhovory se Zdeňkem Svěrákem, pod nimiž se to na internetu hemží komentáři "krásné a pravdivé". Pokyvujeme hlavami, jak ten moudrý starý pán umí laskavě vyprávět.

Netuším, jestli na světě existuje člověk, který by laskavost nevnímal jako něco, čeho není v životě nikdy dost.

Jenže pak stačí nahlédnout do takřka libovolné diskuze pod článkem na internetu. Kde jsou všichni ti lidé, co ještě nedávno pokyvovali hlavami?
Ve chvílích, kdy s něčím nesouhlasíme, tak nejenže neuplatníme všechny ta moudra o laskavosti, nad kterými jsme ještě nedávno pokyvovali hlavami, ale pustíme se do boje.
A ono by přitom stačilo mlčet.

Jako bychom navzdory tomu, že laskavost vnímáme jako předpoklad pro dobrý život, vytáhli při její aplikaci jiný příběh, který je ve společnosti zvykem vyprávět.


Slavím narozky! Od 4. do 11. října 2019 za vás zaplatím poštovné.



24 komentářů :

  1. Proč spíme? je opravdu skvělá kniha, četla jsem ji právě v období nočního vstávání a kojení milionkrát za noc. A vůbec to nevadí, spánkem trávíme třetinu života a kdykoli je ta správná doba se o něm dozvědět víc. O stravě, pohybu, zdravém životním stylu se toho i ve škole každé dítě učí spoustu, ale o spánku jsem do té doby nevěděla mnoho. Tuhle komplexní, snadno uchopitelnou knížku s několika jednoduchými radami (jen je aplikovat, snad už brzy:D) teď doporučuju každému známému, případně rozesílám PDF, našla jsem ji v češtině i v angličtině volně na internetu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Být Vámi, tak se nechlubím veřejně tím, že porušujete autorský zákon. To, že někdo tuto knihu protiprávně někam nahrál, neznamená, že ji můžete volně šířit. Pokud si ji stáhnete pro sebe, tak se pohybujete v šedé zóně. Ve chvíli, kdy ji šíříte, je to právně postižitelné. A je vtipné, že to píšete na blog člověka, který žije převážně z prodeje knih. Kam by asi došla, kdyby si všichni její knihy zadarmo posílali?

      Vymazat
    2. Dobrý den, děkuji za Vaši starost. Vzhledem k dostupnosti PDF anglické verze titulu jsem nabyla dojmu, že se jedná o dílo k volnému užití pro osobní potřebu, které je šířeno se souhlasem autora. Autoři publikací výzkumu, ebooků nebo i knih (včetně Veroniky Hurdové) některá vlastní díla tímto způsobem nabízejí, např. z marketingových důvodů. Bohužel jsem si tuto informaci neověřila. Nechci se chlubit porušováním čehokoli, má formulace v předchozím komentáři je něšťastná. V dobré víře jsem chtěla upozornit na dostupnost titulu k volnému užití (který ale k volnému užití není a lituji šíření této mylné informace). Což ale nemění nic na tom, že knížku doporučuji každému. Popularizaci (legální cestou) si informace v knize určitě zaslouží.

      Vymazat
  2. Jenze co kdyz existuji lide,kteri jsou chytri a maji jen proste pomale tempo uceni??:)

    Ano,existuji.Ucim na gymnaziu 15let a nikdy jsem se nesetkala s nazorem at uz u profesoru ci u deti dobry student=rychly student.

    Inteligence s rychlosti nesouvisi.Nekterym studentum napr.s poruchou pozornosti se prece cas v testech i pridava.

    Na to nepotrebujeme znat tvrzeni americke neuropsycholozky...

    Nez atakovat neustale skolstvi,je potreba take o tom neco poradne vedet.
    Sylva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A tak to já se s tím setkávala celkem často, skoro bych řekla, že většinou. Jako student na gymplu, vš i později jako učitelka.

      Vymazat
    2. Pokud to takhle mate a takhle to chodi na vasi skole,ze dobry student=rychly student,a cas se nepridava,tak je neco spatne..

      Vymazat
    3. A co všechny písemky "na čas"? Ten se opravdu nepřidával, jedině snad pokud se na tom shodlo 90% studentů... Byl to gympl, ale neřekla bych, že to je ve většině jiných gymplů jinak...

      Vymazat
    4. Rec je o pridavani casu chytrym detem s pomalejsim tempem,napr.poruchami pozornosti typu adhd.
      Mate i v ramci prijimacek,maturit.

      Tady dvakrat neplati dobry student je rychly.
      Prectete si zadani:)
      Hezky den.

      Vymazat
    5. Viz veta Veroniky: Jenze co kdyz existuji chytri lide s pomalejsim tempem...kouknete na zadani..Radko

      Vymazat
    6. Jde spis o to,ze dobry neznamena rychly.To si snad nikdo nemyslite...
      Deti pracuji na stredoskolske odborne cinnosti,zadani seminarek,olympiad ruzne dlouhou dobu a s ruznymi vysledky.
      V.

      Vymazat
  3. Já myslím, že laskaví lidé jsou. Jen je člověk nesmí hledat v diskuzích na internetu. Podle mě pisatelka webu poslední dobou hodně zevšeobecňuje, aby se proti tomu mohla vymezit. Slouží jí to jako východisko, jakýsi protipól k tomu, jak žije. Jakoby se chtěla vytrhnout ze společnosti, odlišit já a ostatní. Asi na tom nevidím nic špatného, ale s takovými názory se těžko polemizuje. Spousta z nás žije někde mezi tím vším. A třeba nad tím i přemýšlí, ale nemusí nutně žít ani na jednom extrémním konci spektra. A není to špatně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jenže ten "extrémní konec spektra" má velikánskou výhodu - za prvé se díky němu mnohem jednodušeji, výstižněji a na kratším prostoru dají formulovat myšlenky. Za druhé, protože je to extrém (nebo řekněme vnímá ho tak většina lidí), mnoho lidí na ně reaguje, ať už souhlasně nebo popudlivě, nicméně o to přece jde - pokud chci předat myšlenku co nejvíce lidem, chci je přitáhnout na blog, chci jim nabídnout své knihy, služby, přednášky, je tohle přesně ten mediální nástroj, kterým to provést. A Veronika ho - ať už záměrně či nikoliv - ovládá dokonale. Existuje spousta blogů, kde lidé píší o životě, který není černobílý a je jak píšete "tak někde mezi tím vším" - jenom nemají valnou čtenost, shares na sociálních sítích, desítky komentářů pod texty a tolik prodaných knih a plných besed, aby se jejich pisatelé mohli věnovat celý den dětem, nekupčit s časem nebo se na pět týdnů sbalit a odjet na druhý konec Evropy. :)

      Vymazat
    2. Jestli právě tohle není příčina, proč čtenáři najednou reagují jinak. Že se blog posunul od autentického psaní o životě spíš k marketingovému nástroji.

      Vymazat
    3. Jo, jo, a ještě jednou jo.

      Vymazat
    4. Jo, a taky mi připadá, že být laskavá je tady tak trochu definováno vysvětlivkou "nemít na nic názor". Jakože já můžu být laskavá na lidi, kteří jsou laskaví na mě, ale nebudu laskavá na lidi, kteří si například neváží svobody, kterou zde máme, šíří lži a podobně. A ano, budu za to bojovat, a upřímně, na takovém boji opravdu nevidím nic špatného. Ale to samozřejmě obsahuje premisu "mám názor".

      Vymazat
  4. Poslední články paní Veroniky mi připadají jako skryté volání o pomoc - neustále čtenářům ukazuje, jaký vede fajn život. A hlavně, aby s jejím životem čtenáři souhlasili, že je to tak opravdu OK.
    Škoda, že se poslední dobou nezapojuje do diskuze. Její články pak tak trochu postrádají smysl.
    Pod články je spousty komentářů, na které nereaguje. Docela ráda bych znala i její názor. Ne jenom napsaný článek, ale zapojit se i do diskuze. Bylo by to docela zajímavé, jak by obhajovala svoje názory - přijde mi, že teď sem chodí vice lidí, kteří se s jejími názory neztotožňují. Dříve to bylo naopak. Všem připadaly její články super, teď je zde více kritiky - asi pro to se do diskuzí nepouští - možná by to neustála.
    M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, jenomže pointa je ta, že v nějakém z dřívějším příspěvků psala, že je jí úplně fuk, co si o ní lidé myslí a jaký mají názor na to, jak žije.
      Přičemž teda nechápu, proč v tom případě píše blog, ale ok.
      Jo, já jsem jedna z těch, kteří ji čtou dlouho, kteréžto články dříve byly super a teď už prostě nejsou, stala se z toho snůška generických hlášek, tvrzení a postojů, s kterými se nedá 100% souhlasit, protože jsou příliš černobílé.

      Vymazat
  5. Přijde mi vtipné si ironicky rýpnout do lidí a pak volat po laskavosti.

    OdpovědětVymazat
  6. Možná Veronika mlčí, protože se nechce pouště do boje, který jí některé komentáře tak trochu vyhlašují. Nevím, jen odhaduju... Může si přeci na svůj blog psát, co chce. Není povinná se hájit ani diskutovat. Nikdo sem nemusí chodit. Pokud s ní nesouhlasíte a dráždí vás, nebylo by pohodlnější strávit ten čas čtením něčeho jiného?
    Někoho její úvahy oslovují. Někdo si z nich vezme třeba jen něco a zbytek pustí druhým uchem ven. Někdo si z toho nevezme vůbec nic. Někoho to jen naštve. To je ok. Ona ale asi nehledá univerzální cestu pro všechny. Spíš nahazuje témata k zamyšlení. Někdo se zamyslí, někdo ne. To je ok.
    Proč ale psát rozčílené komentáře? Pomůže to něčemu?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A proč nesmíme říct vlastní názor, když nějaký máme, na to, jaké ona má názory?
      Jasně že si může psát co chce, ale to já taky. A všem může být haluz do toho, proč netrávím svůj čas něčím jiným. Někdo chce komentář napsat, někdo ne.

      Vymazat
  7. Jitu. Napsala jste to moc hezky. Mne se clanky pani Veru moc libi. Jsou velmi inspirativni. Nechapu lidi, kteri nesouzni s timto blogem, proc nectou neco jineho, co by inspirovalo je.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Možná proto, že - když budu mluvit čistě za sebe - blog čtu dlouho, dá se říct od jeho začátků, dlouho mě oslovoval a inspiroval, dlouho jsem se sem ráda vracela a dychtivě čekala na další text, posílala odkazy kamarádkám... Nevím, co se stalo. Změnila jsem se já? Změnil se blog? Změnila se jeho autorka?

      Vymazat
  8. A ono by přitom stačilo mlčet.

    OdpovědětVymazat

Kdo je Veronika Hurdová?

Kdo je Veronika Hurdová?
Veronika je šťastná žena. Kdyby se snažila dopředu naplánovat svůj život, nemohlo to dopadnout líp než skutečnost. Je mámou tří báječných dětí, jejichž věk se neustále mění, ale vypadá to, že nebude trvat dlouho a všechny ji přerostou. Kdysi dávno, bylo to nějak hned potom, co vymřeli dinosauři, si založila blog s naprosto hloupým názvem Krkavčí matka. Její mladické neuváženosti navzdory si ale její psaní získalo srdce mnoha tisíců čtenářů, díky čemuž si Veronika dnes může žít svůj sen. Je autorkou několika knih a napsala jich už tolik, že při dotazu na jejich celkový počet znejistí. Ve zbytku času Veronika učí děti doma, hodně s nimi cestuje a dobrovolničí na farmách po světě.
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...