neděle 8. září 2019

Maruno, kdy už řekneš R? Příběh o dětském vyčkávání a dospělácké nedočkavosti


Historku o tom, jak se Marjánek naučil R, jsem vám už vyprávěla? Ne?

Čtěte klidně i vy, co stejně jako já nemáte rádi historky. Bude to mít nehistorkový konec, můžete přeskočit ve čtení k motýlkům a kytičkám.

To bylo tak. Šli jsme loni v létě v Německu docela dlouhý výlet a protože děti byly uťapaný, rozhodla jsem se, že si poslední kilometr zkrátíme. Tupě jsem vyignorovala vrstevnice a sveřepě se pustila s kočárem po úzké lesní pěšince, abych v půlce zjistila, že nemůžu tam, ani zpátky.



Zatímco mi podkluzovaly v 89stupňovém svahu nohy, snažila jsem se na dálku korigovat Grétu s Marjánem a tělem nad sebou ve stráni držela kočár se spícím Jeníkem.

Jenže gravitace je sviňa. Než bys řekl tobogán, podjely mi nohy a Jeníka jsem z kočáru vysypala. Když jsem pak postupně snesla dolů kočár, vřeštící dítě a dvě nevřestící, zato vystrašené děti, nadávala jsem jak špaček.

Grétka: "Mami, ale to se neříká, zkus místo toho říct nějaký hezký slovo, třeba kytička nebo motýlek."

Říkám: "Jenže to ti nepomůže. A Maru, ty to máš blbý, ty jak neumíš to R, tak si nemůžeš ani pořádně ulevit."

Maru (suše): "Doprdele."

Já: "Maru! Ty umíš R?!?"

Celý ten poslední kilometr jsme na střídačku křičeli DOPRDELE, DOPRDELE. Ze samé radosti, jak to R hezky zní.

Konec historky. 


🦋🌸🦋🌸🦋🌸


A teď přijde ta pointa!

Marján se sice R ve svých necelých 5 letech naučil a slovo doprdele mu fakt šlo náramně dobře, když chtěl, ale v běžném mluvení R prostě nepoužíval.

Co si toho chudák vyslechl...


"Takový velký kluk a neumí R!"
"Jakže se jmenuješ? Mauján Hujda?"
"To je ostuda! Koukni, jak to R umí krásně Kryštůfek, a to je o rok mladší než ty!"

Já sama jsem se ho snažila opravovat, jen když mu nebylo rozumět: "Promiň, tak mi to řekni radši s tím R, takhle jaks to řek, jsem to nechápala."



Veselá e-knížka o tom, jak se z té velké věci jménem rodičovství neposadit na zadek.

Uplynul rok. V den, kdy Marjánek sfouknul svíčky na svém dortu, tak jsem si všimla, že začal R používat.

"Maru? Ty říkáš R? Jak to?"
"Já čekal, až mi bude šest."

Aha. Takhle je to jednoduchý, jakkoli třeba pro nás velký nepochopitelný.

Prostě čekal, až přijde jeho čas.


Těžko říct, jestli je to tak se vším.
Já sama mám určitě taky oblasti, kdy jsem při výchově netrpělivá a pošťuchuju děti rychleji, než by ony samy spontánně šly. (A nejvíc to jsou oblasti, kde mám já své vlastní bolístky a nezpracované strachy.)

Ale ve spoustě věcí se prostě vyplatí počkat a ono to samo přijde. 

Bez boje, bez slz, bez velké námahy.

Někdy je mi líto, že společnost, do které jsme se narodili, je nastavená víc na spěchání než vyčkávání.

6 komentářů :

  1. To je super historka. S mým dvouleťákem na sebe občas křičíme dopdeje! Můžeme si to dovolit, protože dopdeje není sprosté slovo a je to sranda. R doufám, že se naučí až v šesti letech, protože pak už by to v těch restauracích taková sranda nebyla. Nebo ho to naučí logopedka jako mně. A nebo si na to přijde až v patnácti, jako můj přítel. Zjistil, že ráčkování není sexy, a koukal tak dlouho na akční filmy, až to R odposlouchal. Každý si najde svoji cestu. Hlavně No stRRRess! Ale, důležitá je i RRRovnováha v tom vyčkávání a spěchání, aby se to R člověk vůbec někdy naučil. Táta ho totiž neumí dodnes... Myslím, že vyslechnout si nějaké to decentní srovnávání a opravování neznamená, že je Marjánek chudák. Ale že mu na něm ostatním záleží. On to určitě chápe. A stejně si nakonec najde (našel) cestu sám.:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dovedu si představit případy, kdy ráčkování sexy je... :-) Náš skoro 5leťák posledních pár týdnů občas v nějakém spojení hlásek to R řekne, tuhle řekl stRoj, ztRacený - ale pak zas nic. A když jsem se o tom s ním začla bavit, spláchl to tím, že už to prostě umí. (Ale nepoužívá?)... Tak možná čeká na nějaké ty narozeniny, aby to RRRozbalil naplno :-)))

      Vymazat
  2. Ja myslim,ze vety typu Takovy velky kluk a neumi r nebo oznaceni ostudou a porovnani s mladsimi detmi uz nikdo dnes takto nekomentuje..mozna za dob minulych:)V.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bohužel komentuje. A je to velice smutné, protože vývoj mluvidel a mozku u většiny dětí je takový, že většina začne r vyslovovat spontánně mezi 5.5-6.5 lety. Srovnávat tedy pětileté dítě (nebo ještě mladší dítě!) s někým jiným je až nebezpečné. Protože hrozí, že ve snaze začít říkat r začne místo správně utvořené hlásky používat "hrdelní r", které je jednodušší vyslovit, ale mnohem složitější odnaučit.

      Vymazat
    2. Tak to jsou moje děti asi v menšině. Holka začala s R a Ř ve třech, kluk ve čtyřech letech. Bez našich zásahů.

      Vymazat

Kdo je Krkavčí matka?

Moje fotka
Vždycky jsem byla ve spoustě věcí "ta divná". Narozdíl od svého 15letého já se za to dnes už nestydím. Mám víc dětí než rukou. Gréta, Marián a Janek se jmenují. Ty děti, ne ruce. Když děti spí, píšu blog Krkavčí matka. A protože jsou všichni tři dobří spáči po mamince, napsala jsem po nocích ještě 12 KNÍŽEK pro dospěláky i pro děti. Miluju les, nohy v teple a mého muže Honzu, který na mě čeká v nebi. Děsí mě pobytové zájezdy, snahy o škatulkování a nesmířliví lidé se zavřenými hlavami.
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...