úterý 11. června 2019

Domněnky jsou jako hadi. Co si o mně lidé myslí a není to pravda?



Opravdičtí hadi jsou roztomilí. 
Jeníček se od něj nemohl snad půl hodiny odtrhnout.
"Vzpomínám si na to, že když jsem dělala blbosti, ségra mě vždycky okřikla. 'Co si o tobě támhleti lidé pomyslej?' Jak ona ale ví, co si támhleten člověk myslí?

Co si on myslí? 
Co by si on mohl myslet? 
Co on chce, abych si myslela? 
Co on chce, aby si ten druhej myslel? 
Ale pak už ani nevíš, co si myslíš ty," trefuje hřebík na hlavičku Majda, jedna z hlavních hrdinek dokumentu Normální autistický film.

Nemusíte být autisté, abyste tušili, že na slovech téhle náctileté slečny něco bude.

Pokud jste ale tzv. neurotypičtí, budete mít s velkou pravděpodobností problém toto aplikovat do praxe stejně hladce jako Majda.

Domněnky cizích lidí dokážou být jako jedovatí hadi, kteří se vám vsoukají do hlavy a svým jedem zamoří celou vaši mysl.


Jenže lidé si o vás můžou myslet celkem cokoli




I kdybyste se na hlavu stavěli, svůj kompletní obrázek reality jim nepředáte.
Jak vtipně vypráví Jarda Dušek, jedna jediná prostá situace se může jevit ze dvou úhlů pohledů naprosto jinak.

Každý si z drobných střípků skládáme svůj jedinečný obrázek reality.

Průšvih nastává, když začneme věřit tomu, 

  1. že náš obrázek je narozdíl od obrázků jiných lidí pravda,
  2. že obrázky jiných lidí o nás jsou pravda.



Já sama nevím, co všechno si o mně lidé myslí. A popravdě je mi to i jedno


Některé domněnky cizích lidí ke mně doplují.

Očkování. Protože sama nemám od svých 18 let obvodního lékaře
; protože podporuju lidi v tom, aby převzali zodpovědnost za své zdraví; protože v domácí lékárně mám jen náplasti; protože k očkování se nevyjadřuju, někteří lidé si myslí, že mé děti nejsou očkované.

Volby. Protože nahlas říkám, jak mi vadí, že volby lidi rozdělují a plodí spoustu zbytečné nenávisti
; protože chápu lidi, kteří se rozhodli nevolit, někteří lidé se domnívají, že nechodím k volbám.

Porody. Protože podporuju zavedení porodních domů
; protože s respektem mluvím o ženách, které se rozhodly rodit doma, někteří lidé na základě toho odhadují, že jsem sama rodila doma.

Domškoláctví. Protože jsme se rozhodli jít cestou domškoláctví
; protože si čas od času rýpnu do klasických škol; protože souzním s myšlenkou unschoolingu, někteří lidé jsou přesvědčeni, že mým cílem je plošně zrušit školy a přesvědčit všechny k tomu, aby děti učili doma.

Nic z toho není pravda. 
Je to ale důležité?





Jsou to jen cizí domněnky, které si lidé vytvořili z pár útržků, které k nim doletěly


Poskládali si je tak, aby jim ladily s jejich obrázkem.

A nemám důvod předpokládat, že já sama nedělám to stejné s jinými lidmi.

Skutečností bude zřejmě tolik, kolik je na světě lidí.

Reality se odehrávají uvnitř lebečních kostí, nikoli vně.

Možná to zní dost děsivě. Ale pro mě je to vlastně uklidňující.


Nemusím se snažit nikoho o své kompletní realitě přesvědčovat.
A nemusím si nic dělat z toho, jaký obrázek si o mně lidé skládají. 
Je to zbytečné, protože jim ten můj obrázek stejně nikdy nebudu s to předat celý.

Tak proč se stresovat názory jiných a donekonečna se snažit druhé přesvědčovat o těch svých, když nejhladší a zároveň nejláskyplnější cestou je přijmout to, že můj obrázek reality i obrázky reality jiných lidí mají stejné právo na existenci.

15 komentářů :

  1. Důležité! Děkuji.
    P.S.: toho hada bych "dal" jen za úplatu.
    K. P.

    OdpovědětVymazat
  2. Přesně tak. A proto je značka ideál tyhle blogy s miliónem návodů na život a výčty pro a proti všemu možnému nečíst. Protože prostě každý máme tu svou realitu a řada zkušeností je z jedné do druhé buď nepřenosná nebo úplně nevhodná k přenosu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stejně jako zkušenosti nelze předat někomu svůj obraz. Není to reálné. Každý má svoje leporelo, které si skládá. Nelze mu tam strčit naše myšlenky, názory aj. A hlavně ať si každý dělá co uzná za vhodné, ale nesmí to zasahovat do svobody druhých.

      Vymazat
    2. Podle mě nejde ani tak o snahu přenášet svou realitu a zkušenosti ale inspirovat. Jinak bychom si každý žil uzavřený v té své realitě a nikdy by nás nenapadlo, že něco může být nějak jinak. Proto miluju cestování a poznávání jiných kultur. A proto miluju povídání si s lidmi a čtení blogů s jejich úhly pohledu. Je to pro mě často nesmírně zajímavé a vždycky v nějakém smyslu obohacující.

      Vymazat
    3. Ano, spousta blogů je postavená jako čistá inspirace a je to strašně fajn. Tady jsou pro mě poslední články spíš jako agitka a direktiva. Ale proti gustu...každý je na to asi jinak citlivý...

      Vymazat
    4. Na slova jako inspirace, inspirujici apod. zacinam byt alergicka. Totez se tyka i sloves jako souznit, sdilet a jinych sloves s predponou "s", ktere znaci, ze nemame sve vlastni nazory, hlediska. Tez posledni dobou postradam v pisemnem projevu to, co bylo Cechum vzdy blizke : nadhled, ironii, sarkasmus , cerny humor. Je to smutne (a neinspirativni).

      Vymazat
    5. Aldous Huxley: " Čtení a cestování máme rádi, protože jsou to nejpříjemnější nahrážky myšlení".

      Vymazat
    6. Myslím, že pro každého je "značka ideál" něco jiného. Vůbec žádný blog nevnímám jako "návod na život", když mi někdo nesedí, nečtu ho. Na blog Veroniky občas zabrousím a je pro mě inspirací. Přesto, že děti třeba očkuji, na učení doma nemám chuť a moje děti by to se mnou asi nebavilo, články si vždy přečtu moc ráda a nevidím v nich žádnou agitaci ani mi nepřipadají černobílé.

      Vymazat
  3. Prevzit zodpovednost za sve zdravi znamena i zvolit si sveho obvodniho lekare. Preventivni prohlidky jsou dulezite.

    V praci jste musela absolvovat lekarske prohlidky.

    Radsi nez sve pohodli uprednostnim koukat se par dni na bile dlazdicky kdybych potrebovala do 5min cisarsky rez.Coz jsem potrebovala.

    Unschooling,domskolactvi? Kdo nas bude lecit bez vzdelani ve skolach?
    Nalepi nam naplast:)

    Muj pohled,Veru.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. a o tom to je. váš pohľad je váš.

      Vymazat
    2. Urcite.
      Na sale v akutnim stavu me muze osetrit kdokoliv nalepenim naplasti.:)

      Vymazat
  4. S treti dohodou bych rada polemizovala. Ve strucnosti: Nebudeme-li si vytvaret domnenky, nedojde k zadnemu pokroku. Hypotezy jsou podstatou vedy.

    OdpovědětVymazat
  5. Pacia sa mi tieto nahlady na tvoj obrazok reality a musim priznat ze formuju aj ten moj. Vnasaju mi do zivota viac pokory a sucadne hrdosti na toho cloveka s vekym C, ktoreho mame vsetci v sebe. Dakujem

    OdpovědětVymazat
  6. A kdybychom, Veru, teoreticky chtěli vědět, jak to máš: tak volíš? očkuješ? rodíš doma? chceš zrušit školy? Bětka

    OdpovědětVymazat
  7. Jéééé, vy taky učíte děti doma? Poslední dobou na to narážim nějak často... ;-)
    Učila jsem teď kluky doma poslední dva měsíce školy... a s lehkym úžasem zjistila, že to není o nic náročnější, než když chodili do školy... Zbytečně jsem se toho dřív bála ;-)

    OdpovědětVymazat

Kdo je Veronika Hurdová?

Kdo je Veronika Hurdová?
Veronika je šťastná žena. Kdyby se snažila dopředu naplánovat svůj život, nemohlo to dopadnout líp než skutečnost. Je mámou tří báječných dětí, jejichž věk se neustále mění, ale vypadá to, že nebude trvat dlouho a všechny ji přerostou. Kdysi dávno, bylo to nějak hned potom, co vymřeli dinosauři, si založila blog s naprosto hloupým názvem Krkavčí matka. Její mladické neuváženosti navzdory si ale její psaní získalo srdce mnoha tisíců čtenářů, díky čemuž si Veronika dnes může žít svůj sen. Je autorkou několika knih a napsala jich už tolik, že při dotazu na jejich celkový počet znejistí. Ve zbytku času Veronika učí děti doma, hodně s nimi cestuje a dobrovolničí na farmách po světě.
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...