Jejich tempo, kterým rok od roku přibývají, je vražedné.
Jejich praktiky, jak vytáhnout z lidí peníze, rafinované.
Turistolapky
Jsou všude a je čím dál těžší se jim vyhnout.
Nabízejí instantní radost na počkání.
Minulý týden jsme se se ségrou a šesti dětmi toulali po jižních Čechách.
V okolí Protivína je spousta krásných turistických tras a naučných stezek.
Za týden jsme na nich potkali lidí, že by na jejich spočítání stačily prsty zasloužilého lesního dělníka po třiceti letech práce s pilami.
Říkala jsem si, že to třeba bude tím, že do Protivína nikdo nejezdí.
Z omylu mě vyvedla návštěva krokodýlí zoo, do které jsme na naléhání dětí zavítali.
Fronta se od vstupu do zoo táhla skoro až k pivovaru. Za hodně peněz hodně lidí, hodně vedra a málo muziky.
Tam jsem se zapřisáhla, že už ten týden do žádné turistolapky živá nevkročím
 |
| Nudíte se? Kupte si lístky do Krokodýlí zoo, Královtsví lesa, Sportovně relaxačního areálu, Stezky korunami stromů nebo Fun Spot Lipno. |
Nechci nikomu kázat, jak by měla nebo neměla vypadat jeho dovolená.
Jen podle mě stojí za zamyšlení, za co své peníze utrácíme.
Ne vždycky je nutné vytahovat peněženku, když chceme zažít něco výjimečného
 |
| 2 minuty do slejváku. |
 |
| Ježíšek má vždycky pravdu a měli byste ho poslouchat :-) |
 |
| Kdyby lidi víc chodili do lesa, psychiatři a koučové by byli bez práce. |
 |
| Svačíme asi tak každý kilometr. |
 |
| Lesy jsou plné skřítků. |
 |
| Čůrat z posedu dolů je větší sranda než všechny krokodýlí zoo na světě. |
 |
| Tady Je Marján neuvěřitelně podobný Honzovi. |
 |
| Jenda na výletech ulezl celé dva metry. Bohužel v opačném směru, než jsme šli. |
 |
| Marouš ztratil za celý týden boty jen jednou. To považuju za úspěch. |
 |
| Zážitky nemusí být pozitivní, hlavně když jsou intenzivní. |
 |
| Poslední kilometr (a pak ještě jeden a ještě jeden) a jsme tam! |
 |
| Dětí jako smetí. |
 |
| Vychytávka, když se batoh pronese. |
 |
| Naučila jsem děti objímat stromy, aby jim daly sílu na další cestu. Asi jsem to podala fakt přesvědčivě :-) |
 |
| Doufám, že to zvíře, co zabilo tohle zvíře, ze kterého jsme našli lebku, už odběhlo dost daleko. |
Máte recht! U nás na Šumavě ještě jeden poznatek: než na vycházku či projížďku na kole na Modravu, raději do obyčejných vesniček v Pošumaví! Tam žádný tůristi a cyklisti a davy nejezděj! Martina ze Sušice
OdpovědětVymazatTuristické "atrakce" bytostně nesnáším, ta pachuť po nich...a co si já pamatuju z dětství nejvíc, je hvězdná obloha v horkém létě, výprava do lesa v noci, bosky ve sněhu (jen trochu, pro zábavu), brouzdání v potoce od jara do podzimu. A to už jsem dlouho velká. Dáša
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatNebo Berounsko: Radeč, Terešov (opravdu nádherná vesnice ve smyslu dobrý místo k životu), tisový les - tam s dětmi, kdyby jich bylo opravdu už moc :-) O turistu nezavadíte!
OdpovědětVymazatNení to tak dlouho, co jsem nad tím taky přemýšlela. U jednotlivce vlastně vůbec nejde o prachy, jde o postoj. Momentálně si to plně uvědomuju v mnoha směrech. Upřímně... Inspirovala jste mě k tomu Vy. Před pár měsíci jsem chodila po Zelňáku a přesvědčená, že k tomu krásnýmu počasí a spícímu děcku v kočárku potřebuju pohodlné místo na zahrádce, kafe a dortík. Tak jsem se posadila na křesílko a čekala na obsluhu. A jak tak čekám a koukám kolem, uviděla jsem Vás s Jeníčkem sedět s úsměvem na veřejné lavičce. Nejdřív jsem se trochu zastyděla, ale pak jsem si řekla, že to byste asi ve mně vyvolat nechtěla. Vstala jsem, koupila si kafe do ruky a šla do parku. Od té doby přemýšlím nad tím, jak příkladným konzumentem vlastně jsem a že s tím MŮŽU něco dělat. Vědomě!😊 Díky, L
OdpovědětVymazató můj bože, to je tak strašná pravda!!! Minulý týden jsme byli v Moravském Krasu a šli jsme od Skalního Mlýna na Macochu a zpět po naučné stezce. Celou cestu jsme šli klidným a krásným lesem - došli jsme k Macoše, kde bylo nechutně lidí, všude spousta stánků s párky v rohlíku, perníčky, nanuky, cetky, opravdu šílené. Ušli jsme cca 20 metrů!! a zapadli opět do lesa a ihned tam byl zase klid a nádherná příroda kolem. A potkali jsme zpět cestou 2 lidi! Toto si uvědomuju už dlouho, ale na té Macoše to bylo tak extrémní, kdy všichni lidi byli namáčknutí i těch stánků a u "díry" a přitom 20 m za těmito stánky byla taková krása..
OdpovědětVymazatLetos, České Švýcarsko, den první: výlet k Pravčické bráně, triliardy lidí. Den druhý, náhodně zvolena turistická trasa na nějaký kopec s vyhlídkou, tuším Zlatý vrch, celý den jsme šli téměř sami, našli lesní maliny, na louce posvačili s dětma rohlík s paštikou a nakonec jsme jeli zase úplně sami Lužickým motoráčkem do Kamenického Šenova. A pak na Slovensku, jen projet kolem Tatralandie a vidět to parkoviště a dělala se mi úplně husí kůže.
OdpovědětVymazatHm,ale obratite sa na druhu stranu k Liptovskej Mare a tam tiez aut a aut. Klud je len na rybarskych stanovistiach a tam sa tak trochu kupat neda
VymazatJoooo, máte pravdu. Včera jsem se vrátila z fantastické dovolené s vnoučaty do pošumavského Vlachova Březí. GPSku do ruky a přes hory, doly, černý les rovnou za šipkou. Cestou doping ve formě ostružin, voda ze studánky a tolik krásy kolkolem. Jen budu muset dopříště zopáknout botaniku, zoologii aj geologii :) Děti nadšené, na techniku si ani nevzpomněly.
OdpovědětVymazatTenhle váš článek se mnou tak hluboce rezonuje!!!!! Jako pedagog mám tu výsadu trávit léto se svými dětmi (5 a 7 let) - pohybujeme se "jen" v rámci ČR a užily jsme si spolu tolik dobrodružství, máme tolik vzpomínek a to všechno zadarmo. (nebo alespon mimo hlavní proud davů - např. platila jsem projíždky na koních do přírody ap....) Já sama jsem vyrostla podobně a dodnes na ty kupy zážitků s rodiči často a rádi vzpomínáme. :-)
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatběhali jste jako malí v lánech kukuřic? já určitě, kolikrát se člověk ztratil, byl to adrenalín...a byly všude...teď je u nás pole, kde za 80kč dítě vpustí do kukuřice s kartičkou v místě, kde je trasa vysekaná, cestou snad sbírá nějaká písmenka a na konci snad z toho má složit nějaký zvířátko a dostane za to lízátko :D nevím, jestli se mám smát, nebo spíš brečet...jedním slovem hnus...a nebo neskutečné obchodní sebevědomí?
OdpovědětVymazatZrovna na to jsem myslela,když jsem někde na netu viděla nabídku podobné aktivity. Nic nemůže předčit vyšlapávání vlastních stezek,schovky a honičky a pak za soumraku taky obavu z divočáků, kterými nás strašil táta... Kde mají děti probouzet fantazii,když i lítání v kukuřici je organizované a cílené???? Ivča
VymazatPřěsné! Šla jsem pěšky z Brna do Chlumu u Třeboně - lesy prázdné, nikde nikdo, občas auto na mýtině a poblíž 2 jedinci. Pak hospoda nacpaná k prasknutí, parkoviště neprůchozí (kdosi mně málem zajel, protože jsem podle něj asi pajdala moc pomalu) a o místo na přespání jsem škemrala neúspěšně asi dvacetkrát. Je to pozoruhodná proměna za těch 30 let, co jezdím na výlety. Jo - a ve vesnicích bez turistických lákadel taky nikdo, ale vůbec nikdo není. Není se ani koho zeptat na cestu, fakt.
OdpovědětVymazatTo samé Sněžka! Václavák hadr! A na Poštovně za okýnkem vietnamka! ( A to proti nim nic, nic ní, ani půl slova, ale v ten moment to je to poslední). Takže příště uprostřed týdne a v období říjen - duben.
OdpovědětVymazatTo zase ne, ja jsem proti. Jen at se dav drzi dal od lesa, predstavte si, ze turistolapky nebudou in a vse se nahrne do lesa. Toho hluku, odpadu a podobne. Jen at to je tak, jak to je. A hlavne, kdo hleda klid, tak jej najde.
OdpovědětVymazatP.
Inspirujte se na www.svobodnahra.cz
OdpovědětVymazatJak mi Dr. Wale usnadnil život. Byl jsem zamilovaný do své přítelkyně ze střední školy. Vyrůstali jsme spolu v silné lásce a sladkém porozumění. Žili jsme v míru sami se sebou. Ale tady se věci začaly kazit. Moje žena pracuje v jiném městě, daleko ode mě, takže nejlepší způsob, jak se s ní spojit, je komunikace po telefonu. Ale po pěti měsících se naše komunikace začala zpomalovat. Kdykoli jí volám, říká, že je zaneprázdněná a že mi zavolá zpátky, až bude mít všechno hotové. Ten den skončí, aniž by se ozvala zpět. Trvá to měsíce, dokud se nerozhodnu ji nečekaně navštívit ve městě, kde pracuje. Po pár dnech s ní jsem zjistil, že moje žena má poměr s jeho šéfem v kanceláři. Když jsem se jí na to pokusil zeptat, řekla mi, že se mnou skončila a že už nechce, abychom pokračovali. Tato slova mi zlomila srdce na kusy natolik, že jsem si málem vzal život. Než odjela do mého města, zablokovala mě na všech svých profilech na sociálních sítích. Vrátil jsem se do svého města s hlubokou bolestí uvnitř, byl jsem v depresi a cítil jsem se jejím jednáním zrazen. Po několika měsících, kdy jsem stále žil v bolesti a hořkosti, jsem se o svých problémech zmínil kamarádovi. Řekl mi, že mě seznámí s Dr. Walem. Řekl, že Dr. Wale je jediný muž, který mi může vrátit štěstí. Řekl mi, že jeho manželství je dnes s pomocí Dr. Walea dokonalé. Když jsem se s Dr. Walem spojila a řekla mu všechno, co se děje, řekl mi, abych byla klidná a že budu zase šťastná. Dr. Wale mi nařídil, abych zaplatila za potřebné věci. Kouzlo začalo, když mi o dva dny později zavolala moje žena s pláčem do telefonu a prosila mě, abych se nad ní slitoval. Řekla, že neví, co se s ní stalo, že se tak špatně chovala. Teď jsme zase spolu a žijeme šťastně, jako dřív. Chci Dr. Walemu poděkovat za to, že mi všechno umožnil a že mi mou ženu přivedl zpět. Pokud potřebujete jakoukoli pomoc, Dr. Wale je ten pravý muž, na kterého se můžete obrátit. Jeho WhatsApp/Viber: +2347054019402 NEBO Email: drwalespellhome@gmail.com
OdpovědětVymazat