Konzultace

Momentálně je moje kapacita plná až do konce roku 2018. Pokud ale i přesto o konzultaci stojíte, napište mi na veronika.hurdova@gmail.com a já vám dám vědět mezi prvními, až se mi buď uvolní některý z letošních termínu, nebo až vypíšu termíny nové.

Srdce i hlava už znají odpověď na jakoukoli tvou otázku


No jo, ale asi oba dva šeptají, protože já je neslyším!



Potřebovala bych vědět...


  • jak se nezbláznit na mateřské z těch dvou malých rarachů
  • jak se vrátit do práce, když se mi úplně přetočily priority
  • jak se pustit do vlastního projektu, který mám zatím jen v hlavě
  • jak vrátit do našeho vztahu s mužem lásku a klid
  • jak objevit své talenty, které zdá se spí dlouhým zimním spánkem
  • jak najít odvahu žít svůj život a ne život podle jiných
  • jak se domluvit s mužem či prarodiči na jednotném přístupu k dítěti
  • jak si víc věřit ve všem, co dělám
  • jak v sobě znovu najít ženu a líbit se sama sobě
  • jak...


Rozumím ti. Jsem taky žena :-)


Za svůj život jsem si toho prožila víc, než se na "děvče" mého věku sluší


Ale všechno, co mi do života vstoupilo, vnímám jako dar.
Dar, díky kterému můžu dalším lidem rozsvěcet jejich životy.

Doposud jsem své mylšenky sdílela pouze


  • psaním blogu a FB příspěvků jako Krk
  • Děkuji za Tvůj čas, zpětné si říkám "Cos to tam proboha plácala?", byla jsem tak nervózní protože jsem věděla že toto je jediná příležitost jak něco získat, že jsem se na konci az za sebe styděla.A pak jsem nad vším přemýšlela , nad tím cos mi řekla a ...ano, potřebovala jsem slyšet že mé dítě má vše co má mít a není "rozbité" a že na tzv problémy se mám dívat jako na výzvy.
  • Ani nevíš jak moc jsi mi pomohla!!!!
  • avčí matka
  • psaním knížek pro rodiče a děti
  • přednášením a besedováním na živých akcích
  • odpovídáním na všechny e-maily, které jste mi s prosbou o radu poslali
  • odpovídáním novinářům na jejich všetečné dotazy




Začaly se ale množit dotazy, zda neposkytuju i soukromé konzultace, koučování, sezení...


"Cože? Já?" zněla vždycky moje odpověď. 
"Ne ne ne, to jste tady špatně. 

  • Já nemám žádný koučovací superkurz!
  • Na zdi mi nevisí žádný zarámovaný PAPÍR!
  • Neznám žádné zaručené techniky, jak na člověčí trápení!"

A tak jsem všechny nápadnice odmítala a sem tam po večerech při sklenici vína "koučovala" jen moji úžasnou mladší ségru.

Až na začátku roku 2017 byla jedna krásná milá žena tak příjemně urputná a trvala na osobním setkání, že jsem jí na to kývla. Se spícím Jankem v kočárku jsme kroužily po parku a povídaly si o věcech, které ve svém životě tehdy řešila. Tato žena pak o naší procházce napsala:

"To si tak přijdete řešit práci a přitom proberete celý život. Veronika otevřela pomyslné okenice a já si při pohledu ven uvědomila, že existují možnosti, o kterých mě dřív ani nenapadlo, že by mohly existovat, natož je žít. 

Jak běží čas, stále mě v souvislosti s naším rozhovorem napadají nové postřehy, nepřestávám z něj čerpat. Nebylo to ale jen vznášení se ve snových oblacích, dostalo se mi i kotev tak, abych své sny mohla skutečně realizovat. A nakonec je to samotná Veronika, to, jak sama žije, jak své zkušenosti otevřeně sdílí. Velké díky!"

Já taky děkuju, Jano. Děkuju, že jsi mě popostrčila a dodala odvahu k dalšímu kroku v mém životě.

Procházek s dalšími úžanými ženami jsem od té doby absolvovala desítky a nesmírně mě těší, že můžu být součástí toho, jak tyto ženy mění sebe i svět kolem nich.


Půjdeš se mnou na procházku i ty?


Kdy: Všední dny
Čas: Ideálně 9-11 nebo 16-18, kdy bývá Janek dobře naladěn :-)
Kde: Praha, stodůlecký Centrální park (poblíž metra Hůrka).

Co nabízím: Jen to málo, co mám odžito

  • Tři děti, se kterými jsem šťastná. 
  • Skvělé manželství, které skončilo smrtí mého muže. 
  • Slibnou business kariéru, kterou jsem pověsila na hřebík a šla za voláním svého spisovatelského srdce. 
  • Cestovatelské zkušenosti, které mě dopřávají dívat se na život z jiných úhlů pohledu.
  • Žití mého snu, kterého se držím navzdory tomu, že nejde s hlavním proudem.
  • Pohled zvenku, analytickou kreativní hlavu, myšlení mimo krabici, stovky načtených knih a nakoukaných seberozvojových videí.

Za kolik: 1200 Kč za 2 hodiny.
Já vím, není to málo, ale svého času si vážím zlatem. Naproti tomu věřím, že tě dokážu popostrčit dopředu víc, než všechny moudré knížky a chytré online kurzy dohromady.

Co všechno je v ceně: 

  • cca 2h procházka s povídáním
  • naposílám vám e-mailem shrnutí "to do listu" a odkazy na inspirující věci, které zmíním
  • pochování Jeníčka :-)

Těším se na tebe, Veronika
Třeba pro Tebe bude naše setkání podobně inspirativní jako pro Terezu:

"Veronika mě svými laskavými, ale zároveň přesně položenými otázkami dokázala dovést k odpovědím, které jsem hledala už moc dlouho. Den po konzultaci se cítím nasměrovaná a i když jsem si vědoma toho, že reálné činy musím udělat sama, tak už vím, že jsem schopná konat.
Veronika do mě vlila sebedůvěru, pomohla mi podívat se na má trápení z nadhledu a já se cítím mnohem více napojená sama na sebe - a to mě činí šťastnou. Probraly jsme s naprostou otevřeností a důvěrou vše, co se dalo a já za to strašně moc děkuju. Děkuju, Veru, za to, že jsi mi věnovala svůj čas a své zkušenosti. Moc si toho vážím, bylo to pro mě důležité a určitě vím, že z našeho rozhovoru budu těžit ještě hodně dlouho."

Katarína: "Cítila som s tebou, že možem hovoriť o veciach o ktorých sa inak len tak baviť nemožem, si veľmi úprimna, neodsudzujes, ďakujem že si mi ukázala že žiadne supermatky neexistujú, že je viac ako ok si zobrať pomoc, a že byť skvelým rodičom neznamená sa všetkého vzdať a obetovať sa dieťatu 24 hodín 7 dní v týždni, každú minútu svojho života. Keď sme si ešte ten deň zašli s Honzou na jedlo, sedeli na zahrádce, popíjali pivko a kecali, slniečko krásne hrialo a voňala čertstvo pokosená tráva, tak som si uvedomila, že je toho toľko  za čo mám byť v živote vďačná a na čo možem byť hrdá, ďakujem že si mi to pripomenula."

Lucka: "Na Veroniku jsem narazila vlastně náhodou, když na mě upoutávka na její blog vyskočila na Facebooku. Od té doby pravidelně čtu pravidelně její blog a v naší knihovničce se zabydlely její knížky. Veroničiny články, příběhy i pohádky mě bavily, přinesly spoustu aha  momentů a někdy mě i trošku naštvaly ... hlavně mě ale pomohly najít radosti ve všedních dnech a užívat si čas s dětma ve větší pohodě. Třeba její knížka u uspávání nás zachránila před jistým šílenstvím a vyčerpáním :)

Měla jsem to štěstí, že jsem se s ní mohla setkat i osobně na besedách i osobní konzultaci, kde jsme si povídaly o cestování s dětma, výchově, hledání sebe sama a spoustě dalších věcech. I díky ní jsem po dlohé době vycestovala do zahraničí, vyjasnila si, které projekty zaříznout a o co v životě rozhodně nechci přijít. Uvědomila jsem si, jak jsem vděčná za to, co mám a co prožívám. Díky Veru."

Eva: "Děkuji za Tvůj čas, zpětné si říkám "Cos to tam proboha plácala?", byla jsem tak nervózní, protože jsem věděla, že toto je jediná příležitost jak něco získat, že jsem se na konci až za sebe styděla. A pak jsem nad vším přemýšlela, nad tím cos mi řekla a ...ano, potřebovala jsem slyšet, že mé dítě má vše, co má mít, a není "rozbité" a že na tzv. problémy se mám dívat jako na výzvy. Ani nevíš jak moc jsi mi pomohla!!!!"

2 komentáře :

  1. Lenka : Uz je to nejaky ten patek, kdy jsem byla u Verci na konzultaci. Verca byla uzasna a naprosto se mi venovala, i kdyz jsem pridavala dalsi a dalsi ruznorode dotazy a svou netrpelivosti jsem preskakovala z jedne veci na druhou :)( vztah,deti, prace,...) protoze jsem si v hlave resila tolik veci a byla nadsena ze setkani a ze zkusenosti teto drobne a zaroven tak silne zeny! Ale i pres mou horlivost me Veronika usadila a vytycila hlavni, pro me stale opomijene, tema a tim je zamereni se sama na sebe a take na sve zenstvi! Cestou domu jsem vedla sama se sebou dialog a najednou jsem stala u dveri naseho domu( cesta trvajici 15 minut mi prisla jako minuta :) ). Verco, moc dekuji a budu se tesit na priste!

    OdpovědětVymazat

Kdo je Krkavčí matka?

Moje fotka

Aniž by v tom byl záměr, jdu celý život mimo hlavní proud. 
Narozdíl od svého 15letého já se za to dnes už nestydím.

Mám víc dětí než rukou. Gréta, Marián a Janek se jmenují.
Ty děti, ne ruce.

Když děti spí, píšu blog a FB Krkavčí matka.
A protože jsou všichni tři dobří spáči po mamince, napsala jsem po nocích ještě

Miluju les, nohy v teple a mého muže Honzu, který na mě čeká v nebi.
Děsí mě pobytové zájezdy, snahy o škatulkování a nesmířliví lidé se zavřenými hlavami.


Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...