čtvrtek 19. března 2015

Jak jsem si vysloužila nejsprostší email v životě

Nechybělo moc a málem ze mě mohla být slavná sloupkařka v novinách. No vážně. Jen si to představte.

Já si to představuju asi tak, že by mi pak u dveří stály davy fanoušků, kteří by škemrali o podpisy na nahý pupík.


Zadání pro mne znělo: Piš tak, jak umíš. Téma je jedno, něco si vymysli.

Kdo by to nebral? Prostě značka ideál.

Tak jsem sedla a začala psát, jak umím.

Text jsem poslala do novin a čekala. 

Inu, nemusela jsem čekat dlouho a přišel mi jako odpověď email, ve kterém jsem napočítala 38 sprostých slov. No dobře, kecám, protože jsem to nepočítala, ale bylo jich fakt hodně.





A protože mi nepřijde fér bez svolení publikovat text někoho jiného, přikládám alespoň svou odpověď na tento email.


Přikládám ji taky proto, abyste věděli, že umím psát i krásně sluníčkově, když chci.



Vážený pane XY,

"své hnusy" si ráda nechám pro můj blog. Přemýšlela jsem, jestli je vhodné na Váš email odpovědět. Vzhledem k tomu, že se ale domnívám, že jste ho myslel vážně, pak považuji za slušnost odepsat.

Seriózní článek o situaci v Jinonicích napsat dokážu, ale nechci. Pokud si myslíte, že Váš věk či postavení Vám dává právo mne urážet, pak směle do toho. 
Bohužel taková nekonstruktivní kritika plná sprostých slov se u mne nesetká s pokáním, ani nápravou. 

Vážím si místa, ve kterém žiju. Možná bude pro Vás udivující, že jako svou adresu uvádím všude správně Praha 5 Jinonice. 
Stejně tak moje děti a manžel jsou pro mne to nejdůležitější, co v životě mám, a oni to dobře vědí. Nicméně nemám potřebu to dokazovat lidem, kteří nerozumějí nadsázce

Ničí práci ani životní zásluhy pracovníků Vaši redakce jsem svým příspěvkem rozhodně shazovat nechtěla. 
Vy prosím zase nečiňte to stejné, proti čemu zdviháte pochodeň. Nikdy nevíte, jestli mezi těmi "blbci z ERY", "Rusáky a Úkáčky" nebo "kozatými feministkami a vystajlovanými buznami" nejsou třeba mí přátelé.

Pokud jste tedy hledali pro Vaše noviny faktografického nostalgika píšící pro konzervativní skupinu 50+, patrně jsem si nerozuměli v zadání. 

Očima člověka pracujícího v marketingu bych Vám pak rozhodně nedoporučovala používat jako distribuční kanál poštovní schránku, protože tu má z velké části i jiná cílová skupina a Vy pak neefektivně vynakládáte finance na papír a tisk.

Mrzí mne čas, který jste musel věnovat čtení a předlouhému připomínkování těch dvou stránek mého textu, stejně tak i to, že jste se "málem poblil". 

Přeji Vám i Vašim kolegům hodně zdaru ve Vaší práci

Veronika Hurdová


Jste zvědaví, jaký text způsobil takové pohoršení?
Tak sledujte webové stránky nebo Facebook Krkavčí matky, protože příští příspěvek bude právě ten onen, který nikdy neměl spatřit světlo světa.

Kam dál?

5 komentářů :

  1. Já už se nemůžu dočkat příštího příspěvku! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já už se taky nemůžu dočkat, protože jsem mezitím úspěšně zapomněla, o čem jsem to vlastně psala. Nazvala bych to eufemisticky "vykojený mozek".
      Bude takové překvapení na druhou :-)

      Vymazat
  2. Veruuuu, uz to publikuj!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dávám tomu jeden ... maximálně dva ...
      roky :-)

      Vymazat
  3. Já se fakt řehtám, tohle je neskutečně veselý :-) Kamča

    OdpovědětVymazat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...