Dnes něco z připravované knihy s pracovním názvem "Zápisky krkavčí matky", protože můj skvělý nápad nazvat knihu analogicky po té první "Jak přežít mateřskou" mi vyfoukl chytrolín Petr Šmolka, který tak nazval svou o poznání méně potřebnou a nudnější publikaci pro novopečené matky.

Ale o tom někdy jindy a teď zpátky k tématu. Knížku mám rozepsanou a snad ji dopíšu dřív, než půjdu do důchodu a nebudu si už nic pamatovat. Nicméně aspoň mě pak nebude mrzet, že mi ji nikdo nevydá. Takže tím nenápadně naznačuji, že kdybyste věděli o nějakém nakladateli, který by mě chtěl podpořit, sem s ním. Nebo budu muset zase klepat na Bránu.
A abyste věděli, o čem to tak přibližně bude, nalijte si (včetně těhotných a kojících) poctivou zemanovskou štamprličku a začtěte se ...
Stalo se to jednoho zimního dopoledne, kdy mě po dvou
hodinách strávených venku s dětmi donutil mráz nalézt si přístřešek, kde
bych mohla v tichosti zemřít na omrzliny. Nevím proč mi přišlo jako dobrý
nápad, že nepojedu domů, ale zpříjemním si čekání na oběd v nákupním
centru, kde si děti malinko rozmazlím a koupím jim nějakou pěknou hračku nebo
rozkošný obleček.
V tu chvíli jsem byla asi nevyspalá zkratkovitě
uvažující matka nebo mi dozajista musely tam venku zamrznout mozkové závity.
Neexistuje totiž nic, co by se dalo nazvat „příjemně strávený čas s dětmi
v nákupním centru“. Dnes už se dokonce po mnohých dalších zážitkově výživných zkušenostech
domnívám, že je to oxymóron.
Marján byl tehdy ještě ležák. Ležákem myslím ležící mimino v kočáru bez schopnosti pohybovat se, nikoli pivo, i když tato záměna by mi tenkrát
výrazně ulehčila situaci. Protože jak všichni víme, pivo narozdíl od mimina nedisponuje schopností křičet a vždycky na vás spokojené počká bez stížností tam, kam ho uložíte.
Zabrala jsem se do výběru rozkošných oblečků na novorozeně tak, že jsem zapomněla, že novorozeně má také jiné potřeby než vypadat cool v dupačkách s věrnou chlupatou aplikací medvídka koaly.
Zabrala jsem se do výběru rozkošných oblečků na novorozeně tak, že jsem zapomněla, že novorozeně má také jiné potřeby než vypadat cool v dupačkách s věrnou chlupatou aplikací medvídka koaly.
Marjánek na to
ale naštěstí nezapomněl a dal mi o těchto svých potřebách vědět přerývaným hýkavým
řevem, který kromě pozornosti ochranky obchodního domu přilákal i pohledy
ostatních nakupujících. V jejich očích jsem viděla naprosto jasně, co si o
mně myslí. Tahle matka je úplně neschopná. Místo toho, aby vymyslela dětem
HODNOTNÝ a KREATIVNÍ program a konejšila plačící novorozeňátko, si tu cajdá po obchoďáku a
nedá mu ani cucnout.
Poháněna zlověstnými pohledy jsem vystartovala s koalími dupačkami
k pokladně, protože Grétka už začínala být taky nervózní hladem a nudou,
což je ta nejhorší kombinace, která u mých otesánčích dětí může nastat.
Ale protože je to holčička bystrá a ví, že na její matku choré mysli není spolehnutí, rychle se chopila situace
a jala se obstarat si stravu dle svého gusta sama. U pokladen si nabrala plné
kapsy čokoládových tyčinek, které důvtipní marketéři vystavili tak, aby na ně dosáhly malé dětské
ručky, a s nenápadným výrazem a o dvanáct kilo těžší se plížila ven.
Jako správná matka jsem
nenechala toto konání bez povšimnutí a s plačícím Marjánem na ruce jsem
vyrazila za ní. Zkušeným chvatem jsem s ní smýkla o zem a za kšandy oteplováků táhla zpátky ke
kočáru, kterým jsem zablokovala uličku u pokladny. Mezitím se začaly srocovat
davy zvědavých čumilů, protože tu rázem byly plačící děti dvě, což už přeci
nemůže být náhoda.
S potupným výrazem jsem podala prodavačce platební kartu pusou, protože jednu ruku jsem měla zaměstnanou vřeštícím hladovým
novorozenětem a druhou rukou jsem krotila přes rameno hozené zmítající se
batole, které by svým naříkavým řevem "Sušenkuuu! Suuušeeenkuuu!“ rozplakalo i
skálu. Nikoli však mě.
Hodila jsem do kočáru koalí dupačky a zahanbeně ho strkala břichem s těmi dvěma nešťastníky na ruce rychle pryč, abych se někde skryla a v opovržení zhynula.
Hodila jsem do kočáru koalí dupačky a zahanbeně ho strkala břichem s těmi dvěma nešťastníky na ruce rychle pryč, abych se někde skryla a v opovržení zhynula.
Pro další zážitky z nakupování si budete muset koupit mou knihu, která vyjde už za necelých 35 let nebo tak nějak.
Co mas proti Brane? :D
OdpovědětVymazatDokud tam nepracovala jistá pani, tak nic :-P
OdpovědětVymazat