Protože jsem dneska usnula v tramvaji po třech večerech strávených na focuskách při testování bujónů ze slepičích pařátů a glutamátových dochucovadel a po dnešní schůzce v jedné korporaci, kde půlka lidí spala a druhá pro změnu spala, je čas dát si pauzičku.
Osobně se teď dost peru s tím, že nevidím smysl v tom, co dělám. Na denní bázi jsou výzkumy trhu fajn. Vidíte produkty ještě před uvedením trh, ptáte se na nejrůznější věci nejrůznějších lidí, každý den je frmol a něco se děje. Člověk si je jistý v tom, co dělá. Jen tak už mě něco nerozhodí. Mám pocit bezpečí, že se pohybuji v něčem, čemu aspoň trochu rozumím.
Mám taky ráda naši partičku. Za ty roky mám k některým lidem blízko a během mateřské mi chyběli.
Ale zároveň mám pocit, jestli to není jenom taková zlatá klícka. Že jsem vlastně moc pohodlná na to, abych zvedla zadek z teplé židle a začala dělat něco, co mě bude bavit, naplňovat a dávat mi smysl na nějakém vyšším levelu, než že to dělám pro peníze.
Zní to jako hrozné kecy. V práci to tak neprožívám, ale doma je mi z toho smutno. Mám pocit, že bych se měla pustit do něčeho velkého, čím změním aspoň část světoprostoru.
Tak třeba změním kousek vašeho víkendu těmahle černýma holkama :)
Osobně se teď dost peru s tím, že nevidím smysl v tom, co dělám. Na denní bázi jsou výzkumy trhu fajn. Vidíte produkty ještě před uvedením trh, ptáte se na nejrůznější věci nejrůznějších lidí, každý den je frmol a něco se děje. Člověk si je jistý v tom, co dělá. Jen tak už mě něco nerozhodí. Mám pocit bezpečí, že se pohybuji v něčem, čemu aspoň trochu rozumím.
Mám taky ráda naši partičku. Za ty roky mám k některým lidem blízko a během mateřské mi chyběli.
Ale zároveň mám pocit, jestli to není jenom taková zlatá klícka. Že jsem vlastně moc pohodlná na to, abych zvedla zadek z teplé židle a začala dělat něco, co mě bude bavit, naplňovat a dávat mi smysl na nějakém vyšším levelu, než že to dělám pro peníze.
Zní to jako hrozné kecy. V práci to tak neprožívám, ale doma je mi z toho smutno. Mám pocit, že bych se měla pustit do něčeho velkého, čím změním aspoň část světoprostoru.
Tak třeba změním kousek vašeho víkendu těmahle černýma holkama :)
Korpus
200 g žitné mouky
60 g změklého másla
2 lžíce mléka
1 lžička instantní kávy
2 lžíce kakaa
1 vejceNáplň
1) V mixéru jsem si smíchala suroviny na korpus, těsto pak ještě prohnětla rukou, rozdělila na 5 částí a nacpala do formiček.
2) Pudink jsem si rozmíchala ve smetaně, zalila kávou, osladila cukrem a pomalu přivedla k varu a pár minut nechala za stálého míchání probublat.
3) Takto připravenou náplň jsem nalila na tartaletky, ozdobila mandlemi a dala péct na 175 stupňů na 30 minut.
Žádné komentáře :
Okomentovat