pátek 21. listopadu 2014

Kávové tartaletky

Protože jsem dneska usnula v tramvaji po třech večerech strávených na focuskách při testování bujónů ze slepičích pařátů a glutamátových dochucovadel a po dnešní schůzce v jedné korporaci, kde půlka lidí spala a druhá pro změnu spala, je čas dát si pauzičku.

Osobně se teď dost peru s tím, že nevidím smysl v tom, co dělám. Na denní bázi jsou výzkumy trhu fajn. Vidíte produkty ještě před uvedením trh, ptáte se na nejrůznější věci nejrůznějších lidí, každý den je frmol a něco se děje. Člověk si je jistý v tom, co dělá. Jen tak už mě něco nerozhodí. Mám pocit bezpečí, že se pohybuji v něčem, čemu aspoň trochu rozumím.

Mám taky ráda naši partičku. Za ty roky mám k některým lidem blízko a během mateřské mi chyběli.

Ale zároveň mám pocit, jestli to není jenom taková zlatá klícka. Že jsem vlastně moc pohodlná na to, abych zvedla zadek z teplé židle a začala dělat něco, co mě bude bavit, naplňovat a dávat mi smysl na nějakém vyšším levelu, než že to dělám pro peníze.


Zní to jako hrozné kecy. V práci to tak neprožívám, ale doma je mi z toho smutno. Mám pocit, že bych se měla pustit do něčeho velkého, čím změním aspoň část světoprostoru.


Tak třeba změním kousek vašeho víkendu těmahle černýma holkama :)




(na 5 tartaletek o průměru 10 cm)

Korpus
200 g žitné mouky
60 g změklého másla
40 g třtinového cukru
2 lžíce mléka
1 lžička instantní kávy
2 lžíce kakaa
1 vejce
1 lžíce prášku do pečiva

Náplň
150 ml kávy
3 vrchovaté lžíce zakysané smetany
3 lžíce třtinového cukru
1/2 balení čokoládového pudinku
loupané celé mandle na ozdobení

1) V mixéru jsem si smíchala suroviny na korpus, těsto pak ještě prohnětla rukou, rozdělila na 5 částí a nacpala do formiček.

2) Pudink jsem si rozmíchala ve smetaně, zalila kávou, osladila cukrem a pomalu přivedla k varu a pár minut nechala za stálého míchání probublat.
3) Takto připravenou náplň jsem nalila na tartaletky, ozdobila mandlemi a dala péct na 175 stupňů na 30 minut.

Žádné komentáře :

Okomentovat

Kdo je Krkavčí matka?

Moje fotka

Vždycky jsem byla ve spoustě věcí "ta divná". 
Narozdíl od svého 15letého já se za to dnes už nestydím.

Mám víc dětí než rukou. Gréta, Marián a Janek se jmenují.
Ty děti, ne ruce.

Když děti spí, píšu blog a FB Krkavčí matka.
A protože jsou všichni tři dobří spáči po mamince, napsala jsem po nocích ještě

Miluju les, nohy v teple a mého muže Honzu, který na mě čeká v nebi.
Děsí mě pobytové zájezdy, snahy o škatulkování a nesmířliví lidé se zavřenými hlavami.

A že jsem žena opravdická a nevirtuální se můžete přesvědčit na mých besedách. Těším se na viděnou!


Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...