sobota 2. srpna 2014

Proč nikdy nebudu hipsterka

Už tehdá na úkáčku nás na hodinách sociologie učili, že každý jedinec musí mít skupinu, se kterou se identifikuje, aby mohl lépe fungovat ve společnosti.

Do té doby, než jsem se tuto skutečnost zjistila, jsem žila docela pokojný život. Od té doby, co jsem o tohle moudro moudřejší, marně hledám, s kterou že to skupinou bych se mohla identifikovat.



Když se objevili hipsteři, svitla mi jiskřička naděje. Že by konečně existovali podivíni dostatečně podivní a zároveň neextremičtí, ke kterým bych se mohla vtírnout?


Ba ne. Hoši si to chvíli po zabydlení se v české kotlině u mě pokazili. 
Udělali ve své image pár šlápot vedle, pro které můžu už dnes s jistotou říct, že nikdy nebudu hipsterka.


  1. Ve skříni nemám manšestráky. Už od střední. Vážně.
  2. Nejmenuju se Ester, Anna, Rút ani Dagmar.
  3. Nosím čočky, protože brejle mi fakt nesluší. Žádné. Natož kostěné.
  4. Flanelové košile mi máma rozstříhala na utěrky prachu už před patnácti lety.
  5. Knír mi nenarostl ani po vysazení hormonální antikoncepce.
  6. Z těch velikých sluchátek mám vždycky strašně otlačené uši.
  7. Podváhu mám, pár upnutých kalhot taky. Co by ale hipster komise řekla mým bicákům a zálibě ve sportu? Zřejmě nic, jak je jejich zvykem.
  8. Mám auto. Ale je to funglovka. Z bazarů a zaručených kaufů od soukromníků jsem už vyléčená.
  9. Nejezdím ráda vlakem, ani autobusem, ani jiným prostředkem, kde je velká pravděpodobnost, že si vedle mě sedne někdo smradlavý. Nebo prostě někdo.
  10. Kolo mi můj drahý muž nechal před třemi lety navolno v garážovém stání, kde si ho kdosi neznámý půjčil a už nevrátil. Zřejmě nějaký hipster.
  11. Do kavárny chodím za čokoládovým dortíkem. Nikoli za intelektuální očistou nad faire trade kafem bez mlíka.
  12. Bydlím sice v podnájmu. Což je hipstersky cool. Neměla bych jim ale už prozrazovat, že mám na krku nějakou tu hypotéku.
  13. Nepoznám okurku od biookurky. Fakt ne. Možná … bio je ta menší a ošklivější?
  14. Na farmářské trhy na náplavce jsem zavítala jen jednou. Málem jsem byla ušlapána při pokusu zakoupit biookurku.
  15. Nechutná mi tofu. Sorry kluci, ale ani kdyby mi ho naložili do chilli a zabalili do trojobalu. Pořád je to prostě tofu.
  16. Nevím, jak se píše slovo vynyl. Vinyl? Vynil? Vinil?
  17. Stranu zelených uznávám za názorovou konzistenci. Nikoli za jejich názory. Hlásím se k pravičákům, jakkoli byl tento pojem za posledních pár let zprofanovaný.
  18. Z Berlína jsem fakt nervózní. Jestli si můžu vybrat, tak raději Mnichov s jejich kvasnicovým pivkem.
  19. Nepochopila jsem kouzlo Instagramu. Kafe s novinami je přeci furt kafe s novinami, i když ho vyfotíte přes filtr. Nebo ne?
  20. Jakýkoli můj pokus o DIY dopadne tak, že s ním mrsknu do kouta a jdu si koupit hotofsona do nejbližšího chrámu komerce.
  21. Lavírování mezi stavem "super pohody" a "hluboké nepochopené deprese" mi způsobuje žaludeční problémy, které nespraví ani biookurka.


Budu tedy muset asi hledat svou referenční skupinu dál.
Slyšela jsem, že u namyšlených kravek mají ještě volno.

Žádné komentáře :

Okomentovat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...