neděle 13. července 2014

Malostranská SKA

"My jezdíme na Áčkuuu a ujíždíme na SKÁčkuuu a proto máme velicééé rádi tyto stanicééé: StaroměstSKÁ, MalostranSKÁ, HradčanSKÁ! SKA SKA SKA!"


Marně jsem říkala Grbimu, univerzálnímu (a také našemu) svatebnímu svědkovi, jenž je mimo jiné také zadním frontmanem a předním neotřelým textařem kapely CIF, že jeho texty jsou pro lidi mdlého rozumu a že do nich samoúčelově vkládá slova jen proto, aby se to rýmovalo, i když sdělení nedává smysl. Jako třeba:

"tahleta písnička je strašně krásná, za naším barákem staví se masna"

On si stojí za svým a v podobném rozpoložení napsal právě výše citovanou píseň Malostranská SKA. O chytlavosti melodie svědčí to, že:

  • ji umí nazpaměť odzpívat moje dvouleté batole
  • si tu zpropadenou vlezlou melodii zpívám pokaždé, když vstoupím do některé ze stanic Malostranská, Hradčanská, Staroměstská, Vysočanská, Hloubětínská, Rajská zahrada nebo SKA SKA SKA SKAlka.

Cože? Vy ještě neznáte CIF? No není divu, mají asi 50 fanoušků, kteří se všichni rekrutují z volejbalové základny pražského Dansportu, protože většina jejich členů je také odtamtud. Nic to ale nemění na tom, že byste měli přijít na koncert, až zas za rok budou hrát.

Více o kapele a jejich písních zde.

Ale zpátky k tomu, co chci dnes psát.

Vlezu takhle v pátek 11. 7. do vagónu na stanici metra A Hradčanskaskaska a něco je divně. Moje oko a srdce marketéra zaplesá. Marketingová komunikace v plastových výklencích nad hlavami lidí je překvapivě v celém voze sladěná. Že by někdo měl na to pronajmout si celý vagón?

Po chvilce zkoumání jsem zjistila, že

  • ano, takové peníze někdo má. Je to sám velký Dopravní podnik Praha
  • ta komunikace je pěkně pitomá, protože většina z cestujících je z ní nervózní a bojí se si sednout na určitá sedadla.
O co jde, ptáte se? Ano, po roce je to tady zase. DPP obětoval příjmy z pronájmu reklamních ploch v jednom vagónu v každé soupravě jezdící na trase A, aby z něj udělal "komunikační vagón".

"Co to je za blbost?", ptá se ten, který o tom nikdy neslyšel. 

"Myšlenka na vytvoření speciálního vagonu pro cestující, v němž by se mohli setkat ti, kteří by se rádi seznámili, vznikla v květnu letošního roku. Nyní byl představen projekt s názvem „komunikační vagon“, určený pro všechny, kdo si třeba jen chtějí zkrátit cestu konverzací či navázáním kontaktů." odpovídá web DPP.

"Co je to za blbost?", ptá se pro změnu nyní každý, kdo někdy jel v metru. 
Přeci poslední, co by lidi chtěli, je mezi sebou v metru komunikovat. Naopak. Každý se snaží omezit kontakty na minimum. Nasadí sluchátka, zapne Kindle nebo iPhone a oči zvedne jenom tehdy, když mu někdo strčí pod nos kartičku ZTP.

Ale marketingové oddělení DPP to vidí jinak:
"Zájem o spuštění projektu si Dopravní podnik ověřil v zářijové anketě na webu DPP. Z jejích výsledků vyplynulo, že až 80 % cestujících si myslí, že seznámit se v metru je skutečně možné, což bylo signálem, že projekt má smysl a je vítán."

Aha! 
Takže až budu interpretovat výsledky výzkumů o bankovních poplatcích můžu dojít vlastně k závěru, že "protože až 80% klientů bank si myslí, že zavést poplatky za překročení prahu banky je skutečně možné, tak tento krok má smysl a je vítán."

No hurá! Snad jsem první i poslední, koho taková interpretace napadla.

Lidé z DPP se však nezastavují a dále se pouštějí do analýz své ankety:
"Třetina respondentů (32 %) v anketě DPP dále uvedla, že se již v metru skutečně seznámila a vzešlo z toho přátelství či láska. Nadpoloviční většina cestujících (61 %) pak souhlasí s myšlenkou, že lidé dnes dávají přednost virtuálnímu navazování mezilidských vztahů před osobní komunikací."
No, tak to jsme se zase něco dozvěděli.

Tak abychom byli ještě omoudřenější:
"Komunikační vagon tak chce jít proti tomuto trendu a vrátit lidem prostřednictvím MHD kouzlo seznámení se tváří v tvář. DPP pochopitelně nebude bránit cestujícím v seznamování mimo „komunikační vagon“, tedy kdekoliv jinde v přepravních prostorách. Pouze se lidem nabízí prostor, kde a také kdy mají daleko větší šanci navázat kontakty nebo si s někým popovídat."

To zní celé hezky.
A jsme rádi, že se můžeme seznamovat i jinde než v komunikačním vagónu.
Ale teď to přijde.
Na DPP musí sedět někdo, kdo měl ten skvělý nápad, jak myšlenku uvést do praxe: 

Když se lidi nechtějí seznamovat, trochu je popostrčíme!
Třeba tím, že jim napovíme, co by měli říkat svým spolucestujícím.
A jak? Nad hlavy jim nalepíme bubliny s patřičným textem.

A tady jsem si začala připadat jako v mých 11 letech na táboře, když došlo na dýzu a dámskou volenku, kdy nás vedoucí popostrkávali, ať neděláme Zagorky a jdeme.

Jsem už sice o dvě dekády starší, ale s obdobnou stydlivostí jako tenkrát v táborovém jídelním stanu jsem si sedla na sedadlo, které mělo aspoň závan inteligence a nad ním se skvěla bublina "Jakou knihu čtete?"

Ne takové štěstí měla paní se splihlými vlasy, která seděla naproti mně a stihla jsem ji vyfotit:
































Trochu mě takhle zpětně mrzí, že jsem neměla dost odvahy svůj objektiv namířit na pána, který seděl pod bublinou "Nejradši mám svíčkovou" a u toho si cucal konec své předlouhé umaštěné bradky.

Ale kdo ví, třeba se nakonec ti dva seznámili.

Přemýšlela jsem nad tím, kolik tahle sranda stojí. Doufám, že je to méně než desetina nákladů, které by stálo třeba zavedení čipových turniketů u vchodu do stanic.

Až bude Dopravní podnik vypisovat výběrové řízení na kteroukoli pozici v jejich marketingu, budu jako první klepat u dveří.

Kdo by nechtěl práci, ve které si může dělat, co ho napadne, a jeho nápady se dokonce dočkají realizace, ať jsou sebedražší a sebepitomější?

Pro rozloučení si dnes pomůžu opět jedním z veršů písně od hvězdné kapely CIF:
"A toto je konec příběhů mých, taky, taky jsem si pích."

5 komentářů :

  1. Pích, pích, pích, vyvoláváš smích :-)

    OdpovědětVymazat
  2. a co bys, Verunko, od textaře mdlého rozumu čekala?

    OdpovědětVymazat
  3. grbi čte můj vtipný blog,
    to abych si na to lok!
    litr mlíka, kilo třešní,
    to je potom tanec břišní!

    až budete mít inspirační krizi, nabízím se jako textařka.
    tvá věrná fanynka :-*

    OdpovědětVymazat
  4. Takovou krizi neočekávám, přestože jsem již asi 5 let nic nenapsal, ale moc si Tvé nabídky vážím :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Přesně. Je potřeba psát takové texty, aby sis pak ještě deset let poté mohl užívat dozvuky slávy.

    OdpovědětVymazat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...